3°C
Jezdila jsem do práce denně autobusem. Každý to jistě zná: vydýchaný vzduch, spousta lidí a jeden se tlačí na druhého. Proto jsem využívala MHD jen v případě, že bylo ošklivé počasí. Jednou se mnou v autobuse cestovala maminka s holčičkou. Vůz byl plný a nikdo je nepustil sednout. Té malé se to samozřejmě nelíbilo, kňourala a pobrekávala. Její maminka ji tichým hlasem uklidňovala, ale marně. Žena už začala být nervózní, zvýšila hlas a zeptala se dcerky: "Co se ti zase nelíbí?!" Holčička se na ni podívala a odvětila: "Když já tady stojím mezi samejma prdelema!" S její výškou jí totiž nic jiného nezbývalo. Byla to tak nečekaná odpověď, že se všichni cestující v autobusu začali smát. Já sama mám nyní tříletou dceru a někdy s hrůzou očekávám, co z ní na veřejnosti vypadne za "moudro". MARTINA, Pardubice
