Začala zima a konečně napadlo trochu víc sněhu. Mému vnukovi bylo něco málo přes rok a dosud se vozil jen v kočárku. Vytáhly jsme s dcerou ze sklepa starší boby, oprášily je a těšily se, jak na nich malého Péťu povozíme. Chlapec sníh dosud neznal a na tu divnou placatou věc, na kterou jsme ho mínily posadit, koukal nedůvěřivě. Netušil, k čemu to je. A protože jsme daly na boby deku, usoudil malý Petřík, že na té věci se hajá. Sotva jsme ho na boby posadily, hned si lehnul. Přesvědčovaly jsme ho, že na bobech se neleží, ale sedí. Ale naše vysvětlování nezabralo, nevěřil nám. Když jsme se ho pokusily posadit, okamžitě si zase lehnul. A tak jsme to nakonec vzdaly. Přes silnici, kde bylo málo sněhu, jsme s dcerou přenesly boby i s ležícím Péťou. Kolem právě procházely nějaké ženy a divily se, jak to dítě na bobech krásně spinká. Ovšem naše batole nespinkalo, jen leželo a vytrvale na té podivné věci odmítalo sedět. Při dalším bobování si Péťa na boby už trochu zvykl a nechal se přemluvit, aby se na nich zkusil i posadit. I když s ohledem na to, jak moc byl v zimě nabalený, bylo pro něj lepší ležet, protože se skoro nemohl hýbat. Takže se stále snažil ulehnout. Že naše výuka bobování příliš nepokročila, jsme pochopily brzy. Sotva jsem se rozeběhla s boby po zasněžené stráni, Péťa se samozřejmě nedržel a stačil malý drncák, aby se naše batole ztratilo v závěji. Přistání do sněhu nepovažoval Péťa za báječné dobrodružství a ocenil ho pořádným řevem. Okamžitě jsme ho ze sněhu vytáhly, ale ještě dlouho se uklidňoval v mámině náručí. A na boby se rezolutně odmítal znovu posadit. Nějakou dobu trvalo, než opět zaujal k bobům vstřícnější postoj a už neprotestoval, když jsme ho na ně posadily. Vysvětlily jsme mu, že se musí - hlavně při rychlé jízdě - pořádně držet. Ale dodnes na to občas zapomíná. Přesto si bobování brzy oblíbil a zanedlouho už zkoušel sám sjet z malého kopečku. Teď už je můj vnuk zkušeným sjezdařem na bobech a bobování je pro něj v zimě skvělou zábavou. Pro nás ovšem už menší, protože chce, abychom ho po rovině tahaly. Náš první pokus posadit vnuka na boby nedopadl úspěšně, pořád chtěl na nich ležet. JITKA, Kadaň