Před dvěma lety seděla Amanda doma u počítače a pracovala. Přišel za ní její manžel a naléhal, aby si okamžitě zkontrolovala e-mail. Myslela si, že jí poslal nějaký trapný žertík, ovšem to, co ji čekalo po otevření e-mailové schránky, jí vyrazilo dech. V tu chvíli jí došlo, že její život už nikdy nebude stejný jako dříve.
Nezlobte se, pomozte mi!
"Jsem holka uvězněná v klučičím těle," znělo v e-mailu od jejich jedenáctiletého syna. "Nepřeji si nic jiného než se stát dívkou. Prosím, pochopte mě a hlavně se na mě nezlobte. Pomozte!" zněla z e-mailu naléhavost. Amanda byla v šoku a snažila se vybavit si, jestli někdy slyšela o někom, jehož dítě by bylo transsexuál. Viděla to pouze v televizi – různé životní osudy, kdy však tito lidé byli většinou pro svou identitu šikanováni.
"Ihned mě ale napadlo, že přece nezáleží na tom, jestli je naše dítě holka nebo kluk. Milovat ho budeme stejně! Ihned jsme mu to museli říct," vypráví Amanda. Vzala manžela a šli si se synem promluvit. "Vždycky byl trochu uzavřený a nervózní. Snažili jsme se tedy udělat všechno pro to, aby byl v pohodě," říká. Teď zpětně si ale uvědomuje, že byl vždycky trochu jiný.
Vždy jsem chtěl sestru!
Její dva další synové dělali lumpárny, zatímco Alexis koukal na holčičí pohádky. Nikdy je ale nenapadlo, že by to mohlo být způsobeno krizí identity. Mysleli si, že je prostě svůj. Když tuto skutečnost doma oznámili jeho sourozencům, vzali to více v pohodě, než si mysleli. "To je super, vždycky jsem chtěl mít sestru," komentoval to jeden syn.
Alexis si musel projít těžkou zkouškou ve škole, kde si z něj dělali legraci, a tak přešel na jinou. Tam už vše bylo v pořádku. Zdálo se, že rodina se vrací opět do normálních kolejí, když vloni v červenci přišel další šok. Zoe, Amandin manžel, se kterým je devatenáct let, přiznal, že i on má v sobě nějaké nevyřešené věci. "Myslela jsem si, že si dělá srandu," popisuje prvotní reakci Amanda.
Nevím, co cítím
Se Zoe se znala od svých šesti let a nikdy by ji nenapadlo, že v tom muži dřímá žena. Později jí vysvětlil, že se na malém městečku, ze kterého pochází, bál přiznat pravdu. Najednou, během jedné noci, tak skončilo jejich heterosexuální manželství. "Jinak se to nedá popsat," říká Amanda. Nevěděla, co má dělat. Na jednu stranu ji to strašně štvalo, ale pořád šlo o osobu, kterou tolik milovala – a tak jí chtěla pomoct."Chvíli jsem vůbec nevěděla, co cítím. Ale musela jsem to přijmout," vzpomíná. Brzy zjistila, že to vlastně nebude tak hrozné, jak se zdálo. Všechny úžasné vlastnosti, pro které svého manžela milovala, zůstaly. Naopak teď je jako žena ještě šťastnější, než byl kdy dříve. "A navíc je mnohem více sexy," směje se. Když se s tím Amanda smířila, začalo jí docházet, že jejich vztah je nyní vlastně lepší, než kdy byl.
Čistá láska
"Poprvé jsme to vlastně my dva, v celé své kráse, je to prostá, čistá láska," vysvětluje Amanda, která dál žije se svým bývalým mužem jakožto partnerka. Jejich děti se s tím smířily také vcelku hladce. Alexis byla dojatá, hned tatínkovi řekla, že naprosto ví, jak se cítí a že je šťastná, že i on se rozhodl jít s pravdou ven.
Příběh své rodiny se Amanda rozhodla zveřejnit v rámci osvěty. Aby zase o trochu více smazala stigma, které transsexuálové stále nesou. Příští rok bude mít se svým protějškem – teď už manželkou – dvacetileté výročí svatby. Rozhodly se, že svůj slib obnoví.