Porodila ho, když jí bylo devatenáct let. Nikdy ale neměla příležitost sevřít ho v náručí. Políbit ho na tvář. Až teď, po dlouhých jedenačtyřiceti letech. O to vřelejší však toto objetí bylo.
Vůbec nevadilo, že každý mluví jinou řečí. Rozuměli si i beze slov. Pro jedenačtyřicetiletého Travise Trolliera se totiž "rodným" jazykem stala angličtina, zatímco Nelly mluví španělsky, protože je z Chile.
A právě tam Travis přišel na svět. Vlastní matka ho ale ani nespatřila. Personál porodnice jí tvrdil, že chlapeček zemřel při porodu. Nikdy jí neukázali tělo, nikdy nedostala úmrtní list. V té době to ale v této zemi nebylo až tak neobvyklé.
Zatímco Nelly trpěla a trápila se, naprosto zdravé miminko putovalo do Spojených států. Prodali ho adoptivní rodině do Washingtonu. Řekli jim, že ho matka nechtěla.
Travis, který už má sám dvě děti, dvaadvacetiletou dceru a desetiletého syna, věděl, že je adoptovaný. "Rodiče" to před ním nikdy netajili. Není proto divné, že toužil po tom, poznat svou biologickou matku.
"Udělal jsem to nejen kvůli sobě, ale i kvůli svým dětem," vysvětluje muž, který při svém pátrání brzy zjistil, že kradení dětí z porodnice bylo v té době v Chile poměrně běžnou praxí.
"Sedl jsem k počítači, na Facebooku našel skupinu, která se podobným případům věnuje, a začal jsem si po internetu dopisovat s lidmi z Chile. Poslal jsem jim všechny potřebné informace. A oni mi během několika týdnů našli matku," vzpomíná.
Pak už jejich setkání nestálo nic v cestě. To úplně první můžete vidět na videu – proběhlo na mezinárodním letišti Arturo Merino Benítez v Chile, kde Nelly netrpělivě stála s cedulí, na níž měla napsáno: "S láskou čekáme na Travise, tvoje matka Nelly s rodinou." Oba si okamžitě padli do náruče. "Teď ho už budu objímat každý den. Moc ho miluji," zalykala se dojatá žena štěstím. Dojatý a šťastný je také její syn. Záběry a fotografie na videu zároveň ukazují Travise coby dítě a jeho rodinu ve Státech.