5°C
"Nepoznávala jsem mámu ani nikoho z rodiny. Cítila jsem jen podivný pocit okolo žaludku, jako bych věděla, že je odněkud znám, ale nemohla jsem si vzpomenout odkud. Zapomněla jsem celý svůj život. Byl to naprosto zdrcující pocit. Přišla jsem o všechno," vzpomíná šestnáctiletá Chloe z britského Plymouthu.
Úplnou ztrátu paměti utrpěla poté, co v nemocnici kvůli častým bolestem hlavy podstoupila lumbální punkci k odstranění nadbytečné tekutiny z páteře. Bylo to jen pár dnů před jejími 15. narozeninami. Následky běžného zákroku však byly hrozivé.
Dívenka si nepamatovala vůbec nic, což pro ni bylo příšerné. Ještě horší to ale bylo pro její blízké. "Máma s tátou z toho byli hodně rozrušeni. Bylo pro ně těžké vyrovnat se s tím, že je vlastní dcera nepoznává. Vyzkoušeli všechno, abych si vzpomněla alespoň na něco. Prohlíželi si třeba se mnou rodinné fotografie. Uvědomovala jsem si, že jsem na nich já, ale nedokázala jsem si vzpomenout, proč jsem tam byla," říká dívenka.
Její život byl doslova v troskách. "Nemohla jsem se vrátit do školy, ztratila jsem svou rodinu a přátele, neměla jsem vůbec ponětí o tom, kdo vlastně jsem. Bylo to strašné," dodává Chloe.
Lékaři si dlouhé dva roky nevěděli rady. Zkoušeli všechno možné, ale marně. Obávali se proto, že se mladé pacientce paměť už nikdy nevrátí. O to větší bylo jejich překvapení, když se dozvěděli, že si Chloe na svou minulost vzpomněla.
Zázračným lékem se stala sourozenecká láska. Jednoho dne totiž za ní do pokoje přišel mladší bratříček Caleb, dal jí pusu, objal ji a začal se se sestrou mazlit. Všechny ztracené vzpomínky se najednou jako mávnutím kouzelného proutku začaly vynořovat.
Nakonec si Chloe vybavila vše. Teď studuje dramatické umění a po škole pracuje jako dobrovolnice v jedné církevní nemocnici. V budoucnu by chtěla být armádní ošetřovatelkou.
