Tato příhoda se stala kamarádce Aleně. Každoročně jsme slavili poslední den v roce s přáteli. Pokaždé někde jinde. Většinou jsme jezdili na hory, a když přišel Nový rok, slavili jsme všichni společně na sjezdovce.

Jednou s námi kromě starých přátel jel i jeden „nový“ kamarád. Vlastně to byl takový Alenin nápadník. Byl do ní zamilovaný už dlouho a od výletu na hory si sliboval něco více. Ona ho sice ráda měla, ale asi ne tolik jako on ji.

Ten silvestrovský den bylo nádherné počasí. I v noci mělo být jasno. Už jsme se všichni těšili, až vyrazíme s prskavkami na sjezdovku. Průběžně jsme se posilňovali grogem, aby nám bylo teploučko, na večer jsme udělali občerstvení a začali jsme slavit.

Alena se dobře bavila a její ctitel také. Smáli se a mně připadalo, že kamarádčiny zábrany vůči němu pomalu mizí. Blížila se půlnoc, a proto jsme se všichni i se šampaňským přesunuli na sjezdovku. Příchod roku jsme zapili a pak jsme s prskavkami začali na lyžích sjíždět svah. To jsem Alenu viděla naposledy. Z jejího vyprávění vím, že se ten večer skutečně hodně sblížili, tedy se o to alespoň pokusili. Když byli totiž všichni na svahu, oni dva se odebrali na chatu.

Ovšem nějakým záhadným způsobem při onom sbližování došlo k tomu, že Alena v alkoholovém a milostném opojení svalila milého ctitele na kamna.
Kamarádka okamžitě vystřízlivěla a její amant ještě dříve. Popálená zadnice totiž není nic příjemného. Jak se ukázalo, popáleniny byly natolik vážné, že se musela volat záchranná služba. Po tomto incidentu spolu sice začali chodit, ale vydrželo jim to jen pár měsíců. Jsou z nich však stále přátelé. Nicméně ani jeden na tak žhavého Silvestra asi nikdy nezapomene.