Danielle Tarantola (41) svého psíčka jménem Trouble opravdu zbožňovala a to tak, že si jeho portrét nechala vymalovat na stěnu, natisknout na povlečení a všude po domě měla jeho fotografie. A tak když před 4 lety Trouble zemřel, skoro se zhroutila.
„Byl jako moje dítě, a možná jsem s ním zacházela lépe, než někteří lidé se svými potomky,“ vyprávěla Danielle, která si už za pejskova života pohrávala s myšlenkou, pořídit si druhého, na vlas stejného kamaráda. „Původně jsem chtěla Troubleho naklonovat ještě když žil, aby si mohl hrát a komunikovat s druhým pejskem, nakonec jsem ale počkala, až s ním nebudu moci být.“
Láska až za hrob
Genetický materiál, který ke klonování potřebovala, odebral veterinář Troublemu při rutinní prohlídce a Danielle jej pečlivě uschovala. Po jeho smrti se obrátila na korejskou společnost zabývající se klonováním zvířat a o několik týdnů později už mohla sledovat přes kameru, jak přichází její nový mazlíček na svět. „Opravdu nevidím žádný rozdíl mezi prvním a druhým psem, jejich gesta i to, jak si hrají, jsou naprosto totožná. Trouble miloval schovávání se pod postelí a to, když jsem ho pak zpod ní tahala za nohy a Double Trouble to miluje také,“ svěřila se majitelka klonovaného psa.
Peníze nehrají roli
Pořídit si klon, ale nebyla levná záležitost. Původní cena byla stanovena na více, jak 3 miliony korun, Danielle je ale tvrdá obchodnice a s firmou si vyjednala poloviční slevu za to, že se svým příběhem půjde do televize. Ze svého nového mazlíčka byla tak nadšená, že si za čas pořídila ještě jednoho. Za více jak 90 tisíc korun si nechala vytvořit ještě druhý klon, který pojmenovala Triple Trouble.
„Někteří lidé si mohou myslet, že je to strašidelné, ale nevidím důvod, proč by to mělo být jiné, než když se žena léčí z neplodnosti,“ prohlásila bývalá obchodnice z Wall Street. „Je legrační, když nás potkají lidé na ulici a říkají, že by moji pejsci mohli být dvojčata a já jim odpovídám, že by se to tak také dalo říct,“ zakončila Danielle své vyprávění.