Čtvrtek 1. říjen 2020
Svátek slaví Igor, zítra Olívie
Oblačno, déšť 15°C

Ke 100. narozeninám dostala nejlepší dárek. Oslaví je s dcerou, kterou neviděla 77 let!

3. ledna 2012 | 13:35

V šestnácti letech ji znásilnili, porodila dceru a dala ji k adopci. Nakonec se s ní Američanka Minka Disbrow (100) shledala až před pěti lety.

Trvalo to téměř století, než Minka Disbrow našla dceru Betty Jane, které se vzdala po tom, co byla jako mladinká dívka znásilněná.

Celý život doufala, že se jí podaří dcerku najít. Jedinou památku na ni měla v podobě černobílé fotografie novorozeného miminka v zavinovačce.

V červnu 2006 však paní Disbrow, která se koncem loňského roku dožila rovných 100 let, zavolal jistý Brian Lee (54) z Alabamy a tvrdil, že je její vnuk. Myslela si napřed, že je to žert.

“Zeptal se mě ale, jestli chci mluvit s jeho matkou Ruth Lee (82), kdysi se prý jmenovala Betty Jane,” vzpomíná paní Disbrow, na splnění svého životního snu.

Znásilnili ji i její kamarádku

Minka Disbrow vyrostla v americké Jižní Dakotě jako dcera nizozemských imigrantů.

V roce 1928, když jí bylo teprve 16 let, si užívala letní piknik s kamarádkou Elizabeth. Tehdy je přepadli tři mladíci a obě je znásilnili.

“Nevěděly jsme, co dělat. Máme to někomu říct? Ale styděly jsme se za to, tak jsme mlčely,” vzpomíná paní Disbrow.  

Když rodiče zjistili, že je Minka těhotná, poslali ji do luteránského domu pro těhotné mladistvé.

V sedmnácti letech pak porodila blonďatou holčičku, kterou pojmenovala Betty Jane.

Chtěla pro dceru to nejlepší

Nesměla se však s dítětem vrátit domů a tak jej dala k adopci. Doufala, že tak dcerce zajistí rodinou, kterou jí sama v té době dát nemohla.

“Své dítě jsem velmi milovala. Ale chtěla jsem pro ně také to nejlepší,” zdůvodňuje Minka své tehdejší rozhodnutí.

Po čase se paní Disbrow vdala za obchodníka s ovocem a měla další dvě děti. Na svou dceru však nikdy nezapomněla.

Po letech proto kontaktovala agenturu, přes kterou dala dceru k adopci, a také další úřady, aby ji vypátrala, ovšem bezvýsledně.

Mohla tedy jen každý rok 22. května na narozeniny děvčátka vzpomínat a doufat, že se její sen, poznat svou dceru, někdy vyplní.

Nevěděli, že ještě žije

Pak přišel osudný telefonát, od neznámého vnuka, kterému proto napřed nevěřila.

“Vlastně jsem hledal někoho, o kom jsem si myslel, že už ani není na živu,” vzpomíná vnuk Brian Lee.

“Když se mi ale jméno babičky na internetu objevilo v aktuálním telefonním seznamu, úplně se mi zastavil dech,” dodává.

Když se nakonec matka s dcerou po neuvěřitelně dlouhém čase setkaly, prý bylo nad slunce jasné, že jsou příbuzné.

“Hned jak jsem ji uviděla, poznala jsem ji. Má úplně stejné ruce, podobné rysy a máme i stejný vkus v oblékání,” směje se šťastná paní Disbrow.

Za shledání mohou zdravotní problémy

“Je to neuvěřitelný zážitek. Pořád mám pocit, že je to jen sen, ze kterého se nedejbůh jednou probudím,” říká dcera Ruth Lee.

Paní Disbrow se pak od ní dozvěděla, že vyrostla v rodině pastora. Když dospěla, vdala se a měla šest dětí. Jedním z jejích nově nalezených vnuků je dokonce americký astronaut Mark Lee.

Ruth Lee od mala věděla, že je adoptovaná, ale měla šťastné dětství a tak neměla potřebu svou biologickou matku hledat.

Až v 70 letech se rozhodla pátrat po svých kořenech. Nedoufala ani, že by ještě někdo žil, chtěla vlastně jen zjistit rodinnou zdravotní anamnézu, protože ji trápily problémy se srdcem.

Mezi materiály, které postupně vypátrala, našla i starý dopis od paní Disbrow, která se snažila najít svou dceru. Pochopila, že by to mohla být její matka a tak poprosila syna, aby pátral dál.

Oslaví společně 100 a 83 let

Od doby, kdy se matka s dcerou našly, se samozřejmě už mnohokrát navštívily. Paní Disbrow poznala i svá vnoučata a pravnoučata.

Teď se těší na společnou oslavu jejích 100. narozenin, která proběhne letos na jaře v Alabamě.

Paní Disbrow sice stovku měla už loni v prosinci (2011), ale jejich oslavu odložila.

Chce ji totiž spojit s 83. narozeninami dcery Ruth Lee a hlavně si společně užijí velkolepou party, kde se konečně sejde celá jejich rodina.

Autor: INT, bak