Vanesska má tak ojedinělé a vážné postižení mozku, že ve svých pěti letech je na úrovni tříměsíčního mimina. Nemluví a nehýbe se, neudrží ani hlavičku. Chybí jí část mozku spojující levou a pravou stranu. Necítí proto lechtání či hlazení, neumí plakat ani se smát. Je jako živá panenka. Zabít ji ale může i obyčejná rýma. Za den má několik epileptických záchvatů, občas upadne do kómatu a o její život pak bojují záchranáři.

Vanesska bydlela s rodiči v podnájmu. Majitelka se ale nečekaně vrátila ze zahraničí, a rodina tak přišla o střechu nad hlavou. Nouzově teď přebývá na zemi na válendách u švagrové. „Jinak bychom skončili na ulici. Ve dvoupokojovém bytě je nás šest a dva psi. Vanesska ale nutně potřebuje zázemí, prostor na cvičení, perličkové koupele a hlavně klid,“ postěžovala si máma Andrea Flatanovská (25).

Rodina má na radnici podanou žádost o byt, ale čekací doba je pět až deset let. K dispozici jsou pouze podnájmy na kauci. „ Chtějí po nás nejméně 20 tisíc korun, které teď nemáme. Druh přišel o práci a já celodenně pečuji o Vanessku, takže nedostaneme ani hypotéku,“ podotkla smutně Andrea Flatanovská.

Ojedinělé a vážné postižení

Vanesska přišla na svět v osmém měsíci. Druhý den po narození lékaři zjistili, že má vážné poškození mozku. „Přestože mě lékaři v těhotenství sledovali, na nic nepřišli,“ řekla máma Andrea. Osm měsíců po porodu žila Vanesska v kojeneckém ústavu. „Chtěli, ať ji tam nechám. To jsem ale nedokázala. Když jsem byla malinká, vlastní máma se mě zřekla a vychovala mě babička,“ zavzpomínala Andrea. Ona byla přitom i v ústavu jediná, kdo dokázal dcerku nakrmit. Ta totiž neumí žvýkat ani kousat a přijímá potravu jen přes sondu. „Nikdy už nebude umět sama jíst,“ povzdechla si máma.