Vyzkoušela jsem už všechna možná "vonítka": přes mýdla, sušenou levanduli, až po ty určené přímo do šatníků. Ale jednou jsem natrefila na jednu skvělou ovocnou vůni v malé krabičce. Bylo v ní něco jako v kapse uložené kolečko a to postupně mizelo a vonělo - no ukrutný zázrak v době socialismu. Pak jsem to delší dobu nikde neviděla a pomalu jsem na tuhle skvělou vůni zapomněla.

Po revoluci do našich obchodů začal přibývat jeden zázrak za druhým. A představte si, v našem obchodě jsem objevila onu vytouženou vůni! Celá rozradostněná jsem se přehrabávala v malých krabičkách: jahodová, banánová, citronová, vanilková ... Nevěděla jsem, kterou vůni si mám vybrat a tak jsem si jich do košíku dala raději víc od každého druhu, pro jistotu i pro sestry. A protože návod v češtině chyběl, zašla jsem za prodavačkou. Byla to starší paní, právě jedla jablko a bavila se s kamarádkou, která byla také v letech.

Přišla jsem k ní s krabičku v ruce a ptám se, zda mi poradí. Paní s plnými ústy na mě překvapeně vyvalila oči. No paráda, ta ani neví, co prodává, a ještě tu bude na mě takhle zírat, proběhlo mi hlavou. Protože jsem jí chtěla pomoci, zeptala jsem se, zda se to má otevřít a tak použít, nebo zda to mám nechat v krabičce. Jablko jí skoro vypadlo z úst. Po dlouhé, trapné chvíli, během níž mi už myslí probíhaly všelijaké myšlenky, prodavačka šeptem poznamenala: "Ale vždyť to jsou kondomy ...".

Kolemjdoucí mladíci se rozchechtali na celý obchod, moje barva nabrala sytěčervený odstín, jaký byl na krabičce od té jahodové "vůně". Ve vší tichosti jsem rychle odplula zpátky k regálu, kam jsem obsah košíku vyházela tak rychle, jak to jen šlo. Ať si to porovnají sami, když tam nemají české návody. No ne?

Čtenářka Veronika