Čtvrtek 21. listopadu 2024
Svátek slaví Albert, zítra Cecílie
Oblačno, sněžení 2°C

Žárlivost jako začátek konce vztahu. Kde je hranice?

Kdy je žárlivost už nebezpečná?
3. dubna 2024 | 06:00

Přirozenou žárlivost ve vztahu můžeme brát jako důkaz lásky od toho druhého, a toho, že mu na nás záleží. Pokud se ale tato přirozená a romantická míra žárlivosti přehoupne v toxicitu, kdy vás partner zavírá doma a žárlivost vám tak narušuje přirozený chod domácnosti, vztah se začne pomalu ale jistě rozkládat a končit.

Žárlivost bojuje za budoucnost

Mnoho žárlivců na venek působí velmi silně a sebevědomě, ale uvnitř často zažívají úzkost, strach a neustálé pochybnosti o tom, zda je ten druhý má stále rád, nebo zda nemá někoho jiného, kvůli čemuž by je partner v budoucnu mohl opustit. Žárlivec tak ve skutečnosti trpí pocity méněcennosti a pochybuje o své vlastní hodnotě. V minulosti se mu totiž mohlo stát, že ho ten druhý právě kvůli někomu jinému opustil, a bojí se, že se situace v budoucnu znovu zopakuje. Tomuto scénáři se chce díky častému hlídání a ujišťováním se nejen slovy od toho druhého, že ho má stále rád, které častokrát získá na základě svého podezírání, vyvarovat.

VIDEO: Konflikt do života patří, říká koučka:

Video se připravuje ...
Konflikt do života patří, zdravá asertivita je říct věci tak, jak bychom je zvládli slyšet od druhého, říká koučka

Odborník tvrdí, že…

„Žárlivost je obranou před bolestí ze samoty,“ říká psycholožka a terapeutka Radana Rovena Štěpánková.

S pravdou ven!

Z obranné reakce na možné ohrožení vztahu se stane velmi omezující a stísňující chování jednoho z partnerů, který v podstatě tomu druhému nedává šanci normálně žít a fungovat. A ač partnera milujeme sebevíc a nedokážeme si představit od něj odejít, tak jeho nezkrotné a přehnané hlídání, odsuzování a časté podezírání nás k odchodu bohužel časem stejně dovedou. Někteří jedinci se ale i přes nevhodné chování žárlivce odejít bojí. Oběť žárlivého člověka totiž častokrát rezignuje na vlastní svobodu, a to i za cenu psychického, a zřídka i fyzického utrpení. U toho posledního platí, že nejpozději po druhé ráně je opravdu čas odejít!

Žárlení má mnoho forem a odvíjí se právě od osobnosti jednotlivců. Měli bychom vzít v potaz, že vnímání síly žárlení je založeno na subjektivním hodnocení. Někomu mohou výlevy partnera či partnerky připadat za čarou, jiní je budou vnímat jako malicherné. Přesto najdeme jasné signály, které jsou varováním:

  • Určuje vám, s kým můžete jít ven?
  • Nahlíží vám do telefonu minimálně jednou týdně?
  • Kdykoliv se zpozdíte, tak se s vámi pohádá
  • Potřebuje vědět, s kým si píšete?
  • Vaše hádky většinou pramení z neoprávněného nařčení, bez důkazů, jen s domněnkami?
  • Sleduje vám každého nového člověka na vašich sociálních sítích? 

Konec morbidní žárlivosti

Přijměte odpovědnost za své žárlení a věnujte se něčemu, co vám zvedne sebevědomí a sebejistotu. Pokud víte, že to sami nezvládnete, zkuste si o tom popovídat s odborníkem, který vám pomůže odstranit bolest, která sžírá nejen váš vztah s partnerem, ale také vás.

Autor: Monika Vráblíková