Přiznat si, že svého muže neférově trestám, je dost těžký úkol. My je přece milujeme, obdivujeme a rozhodně s nimi chcete vycházet co nejlíp. Jenže někdy vědomě, někdy nevědomě používáme nepovolené zbraně. Jaké?
Marie (44)
Ráda bych řekla, že jsem světice, která jedná vždycky férově, ale to bych lhala. Svého muže trestám tím, že na něj přestanu mluvit. Vím, že to nesnáší a těžce to nese, ale občas si nemůžu pomoct. A kdy tuhle nebezpečnou zbraň vytahuju? Kdykoli mám pocit, že mi ublížil.
Oldřiška (45)
Dřív jsem to většinou řešila tím, že jsem s ním nemluvila. Jenže můj muž nemluvil taky, a tak byla u nás tichá domácnost, což byl hlavně trest pro mne. Takže když se pohádáme dnes, jsme chvíli ticho a pak se zase dáme dohromady.
Petra (37)
Když mě hodně naštve, tak jdu většinou na drink či večeři s nějakým jiným mužem. To vždy zafunguje spolehlivě.
Silva (34)
Mlčením a i když vím, že je to nejspolehlivější metoda k tomu, vytvořit doma zbytečně dusno, někdy se tomu prostě neubráním. A za co? Nejčastěji samozřejmě za úplné nesmysly, kterým se s odstupem času srdečně zasmějeme.
Brigita (32)
Muže ani syna netrestám. A ani si nedokážu představit, proč bych to měla dělat. Mám je ráda, tak proč je týrat? Na druhou stranu to, čím mě muž za celý měsíc naštve, si i s úroky (byť neúmyslně) vyžere během mého třídenního PMS. A vesmír je tak v rovnováze.
Lenka (28)
Doufám, že je to anonymní, protože když mě můj muž hodně naštve, představuju si „za trest“ při sexu jiného chlapa. Ale to bych mu fakt nikdy nepřiznala.
A čím svoje zlobivé "miláčky" trestáte vy?