Ve skutečnosti se zoufalství mladé generace nemusí vůbec zdát, mladí rádi na okolí působí sebevědomým a bezstarostným dojmem. V hloubi duše mají však více pochyb o vlastní budoucnosti než jakékoliv jiné věkové skupiny. Celá třetina mladých Britů je v životě nešťastná, naproti tomu svůj život za nešťastný považuje jen osm procent důchodců.

Mladí lidé, obzvláště ženy, ve věku od 16 do 24 let (takzvaná generace Facebooku) jsou osamělé, trápí je strach z vlastní pracovní kariéry a sedmdesát procent z nich se obává nedostatku peněz. Depresivní obraz britské společnosti vyvstal z výzkumu o spokojenosti lidí, který si nechala udělat BBC Radio 3.

Falešné náhrady štěstí

Čtvrtina lidí v této věkové kategorii nadměrně holduje alkoholu a dokonce polovina nezdravému jídlu z fast foodů, které jim poskytuje falešný pocit štěstí a uspokojení. V podstatě stejně falešné jsou i vazby na Facebooku.

Každý třetí dotazovaný má problémy s rodinou nebo v intimních vztazích. Stejný počet mladých chce opustit Velkou Británii a hledat štěstí za hranicemi své země.

Matka zabila dítě, protože ji rušilo od hraní Farmy

Na Facebooku nelze nic opravdu prožít

Ale čím to je, když dnes mají mladí mnohem více možností a svobody? Na internetu mohou být se svými známými v neustálém kontaktu a sdílet s nimi své zážitky, vzpomínky a myšlenky? Na internetu se vytváří idylická představa, že "kolem mně pořád někdo je."

Jde o to, že na internetových sociálních sítích nevznikají skutečné mezilidské vazby. Ty se tvoří společnými zážitky a lidským kontaktem. Spousta facebookových „přátel“ jsou jen uměle přidružené osoby k nimž ve skutečnosti necítíme žádný vztah a proto se i v jejich „společnosti“ člověk cítí sám.

I když se člověk virtuálně obklopí stovkami přátel, je pořád sám. Chat na internetu nikdy nenahradí důvěrnost rozhovoru tváří v tvář. Komentář, prohlédnutí a fotografie nebo zmáčknutí tlačítka "líbí se mi" nemůže překonat sílu zážitku "být při tom".