3°C
Podle australských odborníků naopak může lidem pomoci tukové polštáře odbourávat. Mastné kyseliny středně dlouhých řetězců, na něž je kokosový ořech bohatý, totiž skutečně pomáhají lidský tuk odbourávat.
Vše souvisí s rezistencí vůči hormonu inzulínu. Čím je člověk obéznější, tím bývá rezistence tkání vůči hormonu vyšší a tím více hrozí vznik diabetu typu 2. Toto onemocnění vzniká jako totální rezistence tkání vůči inzulínu.
„Mastné kyseliny středních řetězců, jaké nacházíme v kokosovém oleji, jsou pro nás velmi zajímavé, protože se chovají velmi odlišně od tuků, které jinak v naší stravě máme. Na rozdíl od mastných kyselin dlouhých řetězců z živočišných tuků, ty se střední délkou jsou dost malé na to, aby pronikaly přímo do mitochondrií (buněčných energetických generátorů), tam tak mohou být ihned přeměněny na energii,“ tvrdí doktor Nigel Turner ze Sydney s tím, že tuky dlouhých řetězců musejí být nejprve oxidovány.
Jenže. Vše má jeden háček. Člověk se nesmí cpát kokosovým olejem neomezeně. Měl by jím spíš pouze nahradit živočišný tuk. Když totiž tělo dostává mastných kyselin středních řetězců nadbytek, nebude mít sice velké tukové polštáře na břiše, ale začnou mu tučnět játra. A to je ze zdravotního hlediska také nebezpečné. Kokosový olej lze tedy doporučit jen v malém množství jako náhradu živočišných tuků při snaze zhubnout. Pak může pomoci.
Doktor Turner pracoval při svém výzkumu s laboratorními hlodavci, jimž podával 45 procent energie z denního příjmu právě prostřednictvím kokosového oleje. Obézní lidé přitom většinou přijímají 30 až 40 procent svého denního energetického příjmu z živočišných tuků.
