Nataša Rousková: Chtěla vyrábět parfémy, místo toho vaří pivo!

23. března 2017 | 06:00

V českém pivovarnictví se pohybuje jen málo žen. Mezi nimi je i šestapadesátiletá Nataša Rousková, sládková přerovského pivovaru Zubr. O tom, že pivo není pouze odvětvím mužů, přesvědčuje všechny kolem už přes třicet let.

Proč myslíte, že si většinou spojujeme pivo s muži? Přitom statistiky říkají, že ženy pijí pivo stejně aktivně, a možná víc než kdysi.

Historicky bylo pivo spíše mužskou doménou, jak ve spotřebě, tak i ve výrobě, ale to se za posledních několik desetiletí značně změnilo. A já jsem za to ráda. Znám spoustu žen, které na pivo nedají dopustit a svými znalostmi o něm předčí lecjakého pivaře. Změny jsou dané nejen tím, že vznikají nové typy piv, které některým ženám lépe sedí, ale i tím, že se kultivuje prostředí, kde se pivo převážně konzumuje, tedy hospody a pivnice.

Jak jste se dostala k pivu vy? Studovala jste chemii a bioinženýrství, chtěla jste se věnovat kosmetice a konkrétně parfémům – to je celkem skok od voňavek k pivu, ne?

V rámci studia jsme měli možnost přičichnout k mnoha oborům, a když došlo na praxi na katedře kvasné chemie a bioinženýrství, bylo o mé budoucnosti rozhodnuto. Objevila jsem, co se skrývá za skutečným pivovarnictvím, a nebylo co řešit.

Jaké další ženy uspěly v ryze mužském světě? Třeba Taťána Le Moigne:


Taťána Le Moigne: Úspěšná žena v mužském světě • VIDEO: 

Čím vás pivovarnictví tak nadchlo? A je pravda, že když mu podlehnete, je to láska na celý život?

U mě to rozhodně platí, protože pivo je pro mě opravdu láskou na celý život. Díky úžasným lidem na katedře jsem měla možnost nahlédnout pod pokličku tohoto tradičního českého řemesla a poznala jsem, jakou má dlouhou tradici i profesionalitu.

Jak moc vás v rozhodnutí ovlivnila vaše profesorka Basařová, která je dodnes považována za mezinárodní kapacitu v pivovarnictví?

Ona byla určitě jedním z těch lidí, díky kterým jsem si zvolila tuto profesi. Je úžasným člověkem, který dokáže své zkušenosti i vášeň pro pivo předávat ostatním. Do pivovarské profese vstupovala v 60. letech, kdy u nás byl tento obor čistě mužskou záležitostí, ale dokázala překonat poměrně nelehké začátky a dnes je jednou z osobností, které za sebou v tomto oboru zanechaly opravdu nesmazatelnou stopu, a to i na mezinárodní úrovni.

Po studiu jste zamířila do pivovaru Zubr, kde jste dodnes. Nikdy jste nelitovala, že neděláte právě ty vaše vysněné parfémy?

Jsem původem z Přerova a vždy mě to táhlo zpět domů, takže pivovar Zubr, nebo přesněji tehdy Severomoravské pivovary k.p. v Přerově, byl jasnou volbou. A za těch více než třicet let, která jsem v pivovaru prožila, jsem nezalitovala ani jednou.

Jaká byla cesta k tomu, abyste se stala sládkovou? Nebyly nějaké protesty ze strany mužů? Přece jen – kolem vás jsou v pivovaru spíše muži.

Je to jako v každém jiném oboru – když dokončíte studium, máte spíše teoretické znalosti a musíte sbírat zkušenosti. Začínala jsem proto jako elév v technicko-hospodářském oddělení, poté jsem pracovala jako mikrobiolog v laboratoři, technolog a nakonec jsem se přes pozici podsládka propracovala až ke sládkovi. Protesty jsem mezi mužskými kolegy nikdy nezaznamenala, přece jen jsme se znali dlouhá léta osobně a dovolím si tvrdit, že valná většina mých kolegů člověka hodnotí převážně podle pracovních kritérií. A navíc ve „výrobáckém“ kolektivu jsem rozhodně nebyla jedinou ženou. Především v laboratořích nejsou ženy v pivovaru žádnou výjimkou.

Co musí umět dobrý sládek? Respektive jaké vlastnosti musí mít, aby se v jeho pivovaru vařilo dobré pivo?

Určitě musí mít hodně odborných znalostí na vysoké úrovni a musí to být technicky zaměřený člověk s dobrými degustačními schopnostmi. Zároveň musí mít také řádnou dávku trpělivosti, nesmí se dívat na hodinky a v neposlední řadě musí milovat pivo.

 

Patří do náplně práce sládka i „vymýšlení“ nových druhů piva, nebo jste spíše manažer, který se stará o chod? Mimochodem – jako sládek musíte umět pivo uvařit. Umíte?

V našem pivovaru to k práci sládka patří – nejen vymyslet novou recepturu, ale také ji samozřejmě umět vyrobit. Protože sládek je zodpovědný za celou výrobu piva, musí umět poznat, pokud by bylo něco špatně, a musí vědět, jak to řešit, a to bez odborných a praktických znalostí nelze. Zároveň jsem ale i manažerem, který plánuje a realizuje investice vedoucí k modernizaci technologie výroby piva a zvýšení jeho kvality – včetně ekonomiky výroby.

Mluvíme o pivu a lásce k němu. Jaké pivo chutná nejvíc vám? A máte nějaké povědomí o tom, jaká piva chutnají ženám?

Já osobně preferuji tradiční české pivo vyrobené klasickým výrobním postupem. Druh piva volím podle příležitosti. Když potřebuji „spláchnout“ dobrý oběd nebo si posedím s přáteli, zvolím nejčastěji naši jedenáctku Grand, při sportu si ráda dám i náš pivní mix Zubr – Yuzu a limeta. Znám ženy, které milují a jednoznačně preferují hořké tradiční pivo, i ty, které si raději dají sladší tmavá piva nebo pivní mixy. Chutě jsou velmi individuální.

Řekla jste, že preferujete česká piva a tradiční výrobu. Inspiraci jinde tedy nehledáte? Experimenty vás nelákají?

Ano, tradičním českým pivům dávám přednost nejen při konzumaci, ale i při výrobě. Samozřejmě že sleduji, jaká piva se pijí i v zahraničí, ale česká klasika je podle mě česká klasika. I když teď připravujeme na jaro jednu novinku – speciál, který takovým malým experimentem bude. Ale nebude to nic divokého. Jak v životě, tak i při výrobě piva vždy zůstávám oběma nohama na zemi.

 

V České republice jsou tři ženy sládkové. Když se sejdete, o čem si povídáte? O rodině, dětech nebo o pivu?

Ono není mnoho příležitostí, kdy bychom se potkaly jenom my ženy. Většinou se setkáváme i s našimi mužskými kolegy na odborných soutěžích nebo konferencích a žádný „dámský klub“ mezi sebou nedržíme. Ráda vidím všechny kolegy z branže a samozřejmě vzhledem k tomu, že se s mnohými z nich znám už několik desítek let, povídáme si nejen o pivu, ale i o životě.

 

Vím, že mi to neprozradíte, ale zkusím to. V čem tkví tajemství výborného piva? V technologii, použitých surovinách? Mimochodem – kolik lidí zná recept na vaše pivo?

Já bych řekla, že jedna věc jde ruku v ruce s tou druhou. V pivovaru Zubr si proto zakládáme nejen na tradičních výrobních postupech, jako jsou otevřené kvašení na spilce a dlouhé zrání piva v ležáckém sklepě, ale i na výběru kvalitních regionálních surovin. Jedno z nejdůležitějších tajemství alchymie ale podle mě spočívá ve chmelení piva, tedy nejen v tom, kolik a jakého chmele do piva dát, ale také v tom, v jaký okamžik. To je to, čím se liší pivovar od pivovaru, a každý sládek si toto tajemství střeží. Samotnou recepturu zná vždy jen úzký okruh lidí.

 

 

Autor: aši
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile