Pátek 26. dubna 2024
Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

Matka mého manžela držela za ruce, brácha ho bil!

3. října 2010 | 05:00

POŠTA PRO TEBE: Přestože se pořad vysílal už před třemi lety, video prokleté dcery patří dnes na YouTube k hitům. „Nevím ani, kde má dcera žije, nemohu přivinout vnoučata,“ začala své povídání v Poště pro tebe v roce 2007 nešťastná šestinásobná matka Bohumila Karásková.

Tvrdila, že po ničem tak netouží, jako setkat se a usmířit se se svou dcerou Alenou, kterou několik let neviděla. Vyprávění paní Bohumily, která měla těžký osud, pohřbila prvního manžela i syna a sama prodělala tři infarkty, naznačovalo, že opět půjde o dojemný příběh s dobrým koncem. Jak to bývá v show zvykem. Nikdo nečekal drsnou hádku, která se rozpoutala po tom, co Alena matku chladně odmítla. A neobměkčily ji ani slzy, neutichající pláč matky a přesvědčování moderátorky Ester Janečkové…

Proč se rodina rozhádala?

Důvodem jejich rozchodu a osočování měla být stokoruna půjčená na benzin. Při jejím vracení se rozpoutala ostrá hádka, která skončila rvačkou. Podle slov paní Bohumily po ní zeť hodil psací stroj. Pak se do souboje zapojil i syn Jiří a švagra uhodil tak, že skončil v nemocnici. Alena, která byla pár dnů před porodem, se pak i s rodinou odstěhovala. Matku, které dal Nedělní Blesk prostor pro vyjádření minulý týden, prokletí dcery trápí. „Nemyslela jsem to tak. Chování mojí Alenky mě vyprovokovalo a udělalo se mi zle. To byla prostě emoce,“ omlouvá se Bohumila.

Příběh podle Aleny

Horáčková má však na celou kauzu jiný názor a osudový incident popisuje úplně jinak. „Můj manžel po matce žádný psací stroj nehodil. Vždyť je to nesmysl, kdyby to udělal a trefil, tak by ji zabil. Ten stroj přece váží 20 kg,“ řekla Nedělnímu Blesku paní Alena. Celá hádka se podle ní odehrála jinak. Alena se s manželem Jaroslavem do domu matky nastěhovala na konci roku 1995. Manžel chtěl skutečně vrátit matce stokorunu, tu jí však nedala ona, ale švagrová Renata. A nebylo to na benzin, ale za sunar, který jí Alena dovezla.

Renata ale nebyla doma, takže Jaroslav dával peníze tchyni. Bohumila Karásková se však nepochopitelně naštvala, vzala koště a z ničeho nic jím Jaroslava praštila. Ten popadl nejbližší předmět, co měl po ruce, psací stroj, a hodil ho kolmo k zemi. Aby se tchyně uklidnila. Pak ale dostal ránu od tchána a do souboje se zapojil i Jiří, syn Bohumily. „Mého manžela zmlátili tak, že skončil s otřesem mozku v nemocnici,“ vzpomíná paní Alena. Matka ho držela za ruce, aby se nemohl bránit, a Jiří ho deset minut mlátil hlava nehlava. A sanitka, kterou volali kvůli těhotné Aleně, nakonec odvezla Jaroslava!

Lékař pak podal trestní oznámení. Napadení skončilo podmínkou pro Alenina bratra Jiřího. „Kdyby to byla jen taková obyčejná hádka, můj manžel by neskončil na čtyři dny v nemocnici. A následně by se pak ještě deset dní nemusel doléčovat,“ říká Horáčková.

Za vším jsou prý peníze

Paní Alena si myslí, že matce jde jenom o peníze. „V tom domě, kde jsme bydleli, nikdy nebyly peníze. Teď, když se jí rozpadá barák, chce, abychom ji k sobě pustili. Asi už přestala brát na děti, které má v náhradní péči, přídavky, a proto se ozvala. Ve studiu se vytočila proto, že nebylo po jejím,“ říká Horáčková a dodává: „Matka ví, kde bydlíme. Od roku 2000 má naši plnou adresu a nikdy nás nekontaktovala. Až pak ve studiu. Dětem ani pohled k Vánocům neposlala.“ A to, že svoji dceru před zraky všech proklela, nebylo poprvé.

Jako důkaz má paní Alena schovaný dopis, který jí v roce 2000 máma poslala. „Pokud se někdy náhodou dozvíš o mé smrti, nepřeji si, aby bylo tvé jméno na mém parte. Nepřeji si ani tvoji přítomnost na mém pohřbu. Proklínám den, kdy tě tvůj otec zplodil, den, kdy ses narodila, a den, kdy jsem ti poradila, aby ses vdala…“ napsala matka své dceři.

Karásková tvrdí, že ji zeť, inženýr Jaroslav, nenávidí. Ten je však přesvědčen, že tchyně útočí na něho. „Stydím se to říct, ale myslím si, že je to kvůli tomu, že jako jediný z rodiny mám vysokou školu. Tu měl i její první manžel. A tenkrát jsem ze šesti dospělých lidí, kteří v domě bydleli, jediný pracoval a vydělával,“ říká pan Jaroslav. Příběh se pomalu uzavírá, ale dobrý konec je, ať má pravdu matka, nebo dcera, v nedohlednu. Alena totiž už nechce mít se svou matkou nikdy nic společného.

Autor: Katarína Krajčiová, Kjak