Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Věra Ferbasová: Doplatila na politiku a po smrti manžela přišla o všechno

19. září 2018 | 06:00

Pozítří uplyne sto pět let od narození prvorepublikové komičky, která se proslavila rolemi rozpustilých a ztřeštěných dívek. Byla bezprostřední, měla smysl pro humor a spoustu temperamentu. Křehkou blondýnku s velkýma očima kritika sice moc nechválila, lidé ji ale milovali. Jako řada jiných hereckých kolegů však doplatila na politiku.

Když jí bylo dvacet, dostala první roli v romantickém filmu V tom domečku pod Emauzy. Během třicátých let minulého století se pak stala jednou z nejpopulárnějších hereček, a přestože jí mnozí vytýkali herecké nedostatky, natočila spoustu kasovních trháků. Patří mezi ně například Mravnost nade vše, Uličnice, Andula vyhrála, Falešná kočička nebo Dědečkem proti své vůli. Hrála s takovými hvězdami jako Hugo Haas, Karel Lamač, Raoul Schránil či Ladislav Boháč.

Poslední film, který před válkou natočila, byl snímek Zlaté dno z roku 1942. V něm si zahrála s Vlastou Burianem. Tím její herecká kariéra na dlouho skončila. Vdala se za architekta Josefa Pánka, a protože věděl, že odmítá účinkovat v německých filmech, vyřešil její dilema jednoduše. Prohlásil, že jako vdaná paní nemusí hrát vůbec, a tak od roku 1942 přestala hrát.

Po válce už pro ni nebylo místo

Když válka skončila, chtěla v herectví pokračovat, ale nejenže pro lehce ztřeštěnou komičku nebylo v budovatelských filmech místo, udělala ještě jeden velký přešlap, kterým si na dlouho zavřela dveře do filmových ateliérů. Z naivity přistoupila na to, aby se stala členkou nějaké politické strany. A protože bydlela na Václavském náměstí, nejblíž to měla do Strany národně sociální. Velká chyba, která ji nakonec stála majetek, který jim komunisté zkonfiskovali, museli zaplatit půl milionu pokuty a manžela na čtyři roky zavřeli.

Těžké období překonala díky své optimistické povaze. Podle řady jejích kolegů a přátel byla vždy dobře naladěná, usměvavá a měla pozitivní myšlení. O herectví stále snila, vrátila se k němu až koncem padesátých let, a to jen ve vedlejších rolích. Vidět jsme ji mohli ve filmech Poslušně hlásím nebo Čintamani a podvodík.

V roce 1969 si zahrála v trezorových Skřiváncích na niti a v Případu pro začínajícího kata. V 60. letech začala hrát i v divadle, kde excelovala ve hře Pension pro svobodné pány. Objevila se i ve stejnojmenné televizní verzi. Naposledy si zahrála s velkým gustem v komedii Jáchyme, hoď ho do stroje.

Milovala zahradu, domácí mazlíčky a ráda vařila

S manželem žili v domě, který před nimi kdysi využívala herečka Růžena Nasková. Ferbasová ho milovala, starala se pečlivě o zahradu a jejich dva mazlíčky, psa Hafíka a kocoura Rumcajse. Nejraději byla právě tam nebo v kuchyni. „Ráda experimentuji a výsledky byly pokaždé uspokojivé. A ze všeho nejraději peču, kachny a kuřata,“ svěřila se Ondřeji Suchému.

Bohužel v roce 1973 jí zemřel manžel a ona kvůli své naivitě přišla o dům. Musela se přestěhovat do malé garsonky v paneláku, kde žila osamělá. Samota ji dovedla až na samé dno, začátkem roku 1976 přestala z bytu dokonce vycházet. Když zemřela, několik dní o ní nikdo ani nevěděl. Bylo jí pouhých dvaašedesát let.


Kdo koho miloval? Proč někomu nevyšla kariéra? Další příběhy herců a hereček nejen z doby první republiky najdete na webu Blesk pro ženy ZDE

 




Autor: aši