HELENA BROUSKOVÁ choreografka (37 let), Panna - TEREZA DUCHKOVÁ herečka, zpěvačka (27 let), Býk Drsná choreografka v kožené bundě a tehdy poněkud "oplácaná" herečka si zpočátku nepadly do oka. Nyní na sebe nedají dopustit, protože zjistily, že mají podobné názory i styl. Věkový rozdíl 10 let, který mezi nimi je, vůbec nevnímají. Tereza Duchková * Narozena ve znamení Býka * vystudovala Státní konzervatoř v Praze, hudebně-dramatický obor. * narodila se, žije a pracuje v Praze, má sestru Barbaru, psa cottona Dafné a koně teplokrevníka Matesse. * Je svobodná, bezdětná, * Jezdí na koni parkur, má ráda hudbu, jídlo ve společnosti, pití. Helena Brousková * Narozená ve znamení Panny, pochází z Pohořelic na Jižní Moravě, má bratra Miroslava. * Vdaná - manžel Otakar Brousek ml., mají syna Kristiána. * Vystudovala Státní konzervatoř v Brně, obor klasický tanec (balet). * Žije a pracuje v Praze - - šéfuje baletu karlínského divadla. * Má psa dalmatina Sáru a sýkorky na zahradě. * Sport: in-line brusle, kolo, běh kolem dítěte. * Dokážete si vzpomenout na chvíle, kdy jste se viděly poprvé? Tereza: Úplně poprvé jsem Helču viděla na konkurzu na "Draculu", kde juchala na sále - jako zkoušející. A já se tam trápila, protože mi vždycky dělalo problém "chytat" rychle choreografii. Pak jsme se setkaly před 10 lety, při zkoušce na muzikál "Sny z Nového Yorku". Tehdy tam nakráčela tato dáma jako drsná, suverénní choreografka, v upnutých černých džínách, kožené bundě a botách. Pomyslela jsem si: "Ježiši Kriste, tohle asi nezvládnu, to je fakt peklo! "Vůbec by mě nenapadlo, že to bude člověk, kterej mi bude velmi blízkej. Helena: Před premiérou jsme byli v časovém presu. Pořád jsem se ptala, kdo je ta Duchková, kdy už přijde, a když jsem ji uviděla (to měla asi o 10-15 kg víc), tak jsem si vyděšeně řekla: "Tak tohle je ono?! A s tím mám pracovat..." * Proč jste k sobě nakonec našly cestu? Tereza: Jsme obě profíci a spojila nás práce. Zjistily jsme, že pracujeme stejně, myslíme stejně, cítíme stejně... Helena: Stejná muzika, stejný styl. Nemám ráda lidi, který to nebaví, vede to k bezradnosti. Když je zájem, tak se dá vždycky něco vykutat. Tereza: Pak jsme navíc zjistily, že bydlíme kousek od sebe. A začaly jsme se scházet i mimo práci. Helena: Bydlela jsem sama v garsonce a Terka u maminky, tak jsme vždycky "zkejsly" u mě. Tereza: Helenka Brousková je člověk, kterej mě poprvé opil! (...smích...) * A co vzájemná kritika? Helena: Ta funguje stoprocentně. Opravdu nemáme problém říct si úplně všechno. Klidně mě může poslat k šípku a nemusí se mnou souhlasit. Stačí, když o tom, co jí říkám, přemýšlí a něco si z toho vezme. Tereza: To je důležité v soukromí i na jevišti. Mít člověka, kterému můžete věřit. * Kdybyste nemohly dělat to, co děláte, čím byste chtěly být? Helena: Na mateřské jsem to pochopila. Potřebovala jsem tvořit! A protože nemaluju ani nevyšívám, začala jsem zahradničit. Kdybych musela dělat něco jiného, byla by to práce s živými kytkami. Nějaké vazby, aranžování... A taky mě strašně bavěj "hejbací okýnka". Tedy focení, natáčení, střižna,... Tereza: Asi bych si udělala rok dva prázdniny, házela vidlema někde ve stáji u koní a snad bych něco vymyslela. Nikdy neztrácím naději a nebojím se začínat znova. No a můj velkej sen je fotografovat pro National Geografic (prestižní zeměpisný časopis - pozn. red.). Příroda je to, co obdivuji ze všeho nejvíc. * Byly jste spolu na dovolené? Helena: Udělaly jsme si radost a vyrazily do Londýna, podívat se na konkurenci. (...smích...) Byl tam s námi i můj muž Ota. Dospěli jsme k závěru, že na poznávací dovolenou je třeba jet ve třech, protože dva vždycky přehlasují toho třetího a není žádného sporu. * Jak odpočíváte? Helena: Vědomě pracuji na tom, že se musím naučit odpočívat. Asi odpočívám přemýšlením. Pořád dumám. Je to takovej relax pro nabrání psychickejch sil. Fyzické nabírám aktivně - s rýčem na zahradě! (...smích...) Tereza: Nejsem schopná odpočívat v Praze. Nejbližší útěk jsou koně, je to relax, kde si hlavu fakt vyčistím. Kůň mi odděluje věci podstatné od nepodstatných. Celkově odpočívám na naší chaloupce v Žirovnici na Vysočině. Tam dokážu úplně vypnout, jen spát a číst,... Mezi vámi je desetiletý věkový rozdíl. Jak se ovlivňujete? Helena: Jsme stejně naladěné, takže ten rozdíl nehraje roli. Můžu Tereze pomoct, zaprvé jsem o trošku dál v tom, že jsem matka a manželka. A Tereza mi zase pomáhá v tom, že má kulturní přehled a stíhá aktuální dění. Tereza: Nikdy jsem nepřemejšlela o tom, kdo je starší a kdo mladší. Je to o důvěře. Je úžasný, když má člověk komu věřit a zvlášť když je to někdo tak kritickej, jako je Helena. Charakterizujte se vzájemně: Helena: Někdy bych ji zabila! Subreta. Ale jinak ji mám strašně ráda. Je jiná, než jak působí. Je nekonfliktní, ale když jí někdo šlápne na kuří oko, je schopná ho i zabít. Velký diplomat, ohleduplná. Je to štěně. Potřebuje ještě chvilku dovařit. Tereza: Helena má jeden obrovskej dar, že umí stmelovat lidi, přesvědčit je o správnosti cesty. Je velmi dobrý pedagog.
Epitaf pro ni: HELENA: Tam, kde jsi teď, neplač. Zpívej! TEREZA: Let's dance, baby! (v překladu "Pojďme si trsnout, zlato."- pozn, red.)