Začneme tedy holemi. Tady jsou samozřejmě také značné rozdíly, a to nejen v délce, ale také v materiálu a různých moderních vychytávkách, které rozhodně nebyly k vidění, když já jsem se učila jezdit na běžkách. Prvním a základním faktorem je výška postavy. „Pokud si vybíráte hole na klasiku, pak by vám měly sahat nejvýše do rozmezí mezi podpaždím a horní hranicí ramen. Na volnou techniku nebo skejt potřebujete hole delší. Měly by končit v rozmezí mezi pusou a nosem,“ vysvětlil nám specialista z prodejny Hervis sport. 

Dále se hole liší v materiálech. Na závody si závodníci berou hole z karbonu, které jsou velice lehké, ale také dost křehké, takže pokud začínáte a hrozilo by, že budete často na zemi a s holemi budete máchat jako o život, pak po těchto rozhodně nesahejte. Zvolte o něco těžší hliníkové. Taková hůl nepraská, maximálně ji můžete ohnout, ale to se dá narovnat a můžete běžet klidně dál.

Boty a vázání jdou svorně ruku v ruce a opět je tu rozdíl v tom, zda chcete botu klasickou nebo skejtovou. Klasická bota je nižší a měkčí, protože v ní noha pracuje trochu jinak než ve skejtové. Existují i kombinované, ale těm náš specialista nebyl zcela nakloněn. Důležité je vybrat si správný typ bot na správný typ vázání. Vázání se rozlišují na dva druhy podle profilu. Jeden druh má dvě drážky, které zapadají do podrážky boty, a druhý druh má drážku jen jednu. Samozřejmě je pak jasné, že musíme najít tu správnou kombinaci.

Co se bot a vázání týče, je tu ještě jeden detail. Na jednom druhu vázání je úchyt přes jednu hrazdičku, kdežto modernější mají dvě, a bota tak úchytu na dva body musí být přizpůsobena. Pokud máte vázání na dva úchyty a botu pouze s jedním, tak nebude pasovat, ovšem obráceně ano. Pokud má bota dva úchyty a vázání jen jeden základní, pak bude i bota pasovat. Detailně je vše vysvětleno v našich videoreportážích.