Středa 28. února 2024
Svátek slaví Lumír, zítra Horymír
Oblačno 11°C

Dušičkové zvyky a tradice: V Čechách se držíme zpátky. Kde ve světě jsou oslavy dost bizarní?

1. listopadu 2023 | 06:00

Dušičky jsou pro mnohé z nás pouze chvílemi, kdy položíme na rodinný hrob svíčku a květinu. Kouzlo a tradice tohoto svátku jsou však mnohem hlubší. Co všechno Dušičky symbolizují, jak se o duše svých mrtvých starali naši předci a jak vypadají oslavy ve světě? Na některých místech jsou totiž vysloveně bizarní.

Dušičky se každoročně slaví 2. listopadu a měl by to být čas, kdy se zastavíte, vzpomenete na své blízké, zapálíte na jejich hrobě svíčku a zúčtujete si také svůj vlastní život. Věděli jste ale, že původ Dušiček není ryze křesťanský?

TIP NA VIDEO: Jak si vyrobit dušičkový truhlík?

Video se připravuje ...
DIY: Dušičková dekorace na hrob • VIDEO: Videoredakce ženských titulů

Původ Dušiček je pohanský

První zmínku o dušičkových oslavách a tradicích najdeme už v dobách starých Keltů. Ti slavili svátek zvaný Samhain, který symbolizoval přechod z léta do zimy. Staří Keltové věřili, že v tuto dobu se stírají hranice mezi mrtvými a živými. Mrtví mohou navštívit pozemský svět, a naopak živí mohou nahlédnout do toho posmrtného.

Keltové na ochranu před zlými duchy své příbytky osvětlovali lucernami z vydlabaných řep, zapalovaly se velké ohně, které měly očistit duše mrtvých. Dušičky tak, jak je známe dnes, se slaví od druhé poloviny 19. století.  Až v tuto dobu lidé začali slavnostně zdobit hroby svých zesnulých blízkých a Dušičky se staly masivním svátkem věřících i nevěřících.

České tradice a zvyklosti: Jak to bylo dřív?

Dušičkové tradice byly v minulosti jiné, než jak je známe nyní. Věřilo se, že v dušičkovou noc vystupují mrtvé duše z očistce, kde si odpykávají hříchy, a navštěvují své pozůstalé. Právě od této skutečnosti se odvíjela většina tradic a zvyklostí.

•  Lidé stříkali věci studeným mlékem, aby jím ochladili spáleniny, které mají duše z očistce. Lampy se neplnily olejem, ale máslem, které nebylo tak horké, a duše si jím své spáleniny z očistce mohly pomazat. 

• Hospodyně měly za úkol schovat z dohledu všechny ostré předměty, o které by se duše mohly pořezat. Zároveň se nesmělo celý den a noc zametat, protože hrozilo, že se duše poplaší.

• Smutné a plačtivé duše symbolizovalo pískání v kamnech nebo déšť.

• Na některých místech se peklo pečivo ve tvaru dvou zkřížených kostí. Říkalo se mu kosti mrtvých nebo Boží kosti. Pochoutka se darovala nemocným nebo chudým, protože se věřilo, že jejich hranice mezi světem živých a mrtvých je mnohem tenčí než u jiných smrtelníků. Případné setkání se zlou duší by pak mohlo být mírnější.

• Vždy byl tento slavnostní den doprovázen mnoha modlitbami a vzpomínkami na zesnulé. Přímo na hřbitovech se pořádaly oslavy a slavnostní večeře nebo jiné hodování.

Dušičky dnes: Oslavy jsou umírněnější

Dnešní podoba dušičkových oslav se drží více při zemi. Mnoho z nás se na několik minut pouze zastaví u hrobů našich blízkých, zapálí jim svíčku nebo položí na hrob sváteční květiny. Pro věřící se slouží sváteční mše.

Oslavy ve světě

Okolní evropské země jako například Polsko a Slovensko mají dušičkové oslavy stejné jako my. Hroby svých zesnulých zdobí také spíše decentně a vzpomínají na ně nad zapálenou svíčkou.

Snad nejznámější a nejrozšířenější na světě jsou halloweenské oslavy v USA a dalších anglosaských zemích. Lidé si vydlabávají z dýní strašáky a zapalují v nich svíčky. Konají se nejrůznější strašidelné večírky a jiné párty. Ač se to nezdá, původ těchto oslav je právě u starých Keltů a nejedná se pouze o americkou tradici. Keltové nahrazovali dýně řepou, které byl dostatek. Cílem bylo vždy odhánět zlé duchy a duše. Dnešní Halloween přerostl hranice USA a dostal se také do Evropy, kde je velmi oblíbený nejen mezi dětmi.

Obyvatelé Severního Irska vedle klasických dýní zapalují velké ohnivé vatry. I oni tak chtějí odehnat zlé duchy. Pro ty hodné se peče tradiční sladký chleba, který je podobný známé vánoční štóle.

Bujaré oslavy, pouštění draků i průvod s krávou. Kde se slaví Dušičky "netradičně"?

Mexičané si užívají bujaré oslavy. Převlečení do masek se symboly smrti a znovuzrození tančí po ulicích a důležité jsou také důkladný úklid hrobů a následná hostina pro zemřelé. Na hrob se jim pokládají jejich nejoblíbenější pokrmy a pití. U hrobů se schází celé rodiny a stráví tu mnohdy i celou noc. Jedí, pijí, zpívají, vše na oslavu svých mrtvých. Mexický svátek zemřelých, španělsky El Día de los Muertos, je zkrátka hodně barevný a veselý.

V Guatemale lidé pouští obří barevné draky, na které připevňují vzkazy pro své blízké, kteří zemřeli. Čím výše drak vylétne, tím lépe, protože zpráva se tak spíš dostane k duši mrtvého. 

V Japonsku jsou Dušičky spojené s tancem, kterým se duše vítají, a s ohněm, jímž se s nimi Japonci loučí. Nezapomenutelně krásné jsou osvětlené řeky, po kterých se pouští zapálené papírové lucerny, které mají duše vyprovázet na jejich další cestu.

Číňané věří, že i po smrti mají zemřelí stejné potřeby, jako měli za života. Na hroby jim tedy nosí jídlo, pití a především čaj. V blízkosti hrobů se pálí napodobeniny peněz, domů, aut a jiných hmotných statků z toho důvodu, aby se všechny mohly dostat k zemřelým.

Mohutné průvody v čele s krávou nebo dítětem převlečeným za krávu se konají v Nepálu. Kráva je zde tím nejposvátnějším zvířetem a má vést zemřelého celým jeho posmrtným životem. Každý, kdo během roku přišel o někoho blízkého, se průvodu musí zúčastnit.

Pokud se během dušičkových oslav ocitnete na Bali, pak u každého domovního vchodu spatříte vysoké bambusové sloupy s výzdobou z kokosů a živých květů. Bohatě se zdobí také chrámy. Muži se převlékají do masky Baronga, což je mýtická šelma, která je má chránit.

Dušičkové bizáry

Snad nejbizarnější dušičkové tradice můžeme spatřit na některých místech ostrova Madagaskar nebo ve starých afrických domorodých kmenech.

Obyvatelé Madagaskaru každých 7 let vytahují z hrobů mrtvé a převazují jejich těla novými sukny. Věří totiž, že dokud se tělo úplně nerozloží, je stále živé. Po rituálu převázání se koná velká oslava, a s mrtvými se dokonce tančí. Po oslavě jsou těla opět uložena do hrobů.

V Nové Guineji prý dodnes existují zapadlé domorodé kmeny, jejichž členové si o tamních Dušičkách nechávají sekat články prstů. Je to pro ně výraz největší úcty k mrtvým.

A jen pro zajímavost. Ne na všech místech se Dušičky slaví na podzim. Např. v Japonsku, Číně, Nepálu, na Madagaskaru nebo Nové Guineji připadají na léto a na Bali má svátek Galugan, který oslavuje zesnulé, dokonce pohyblivé datum.

Podívejte se do galerie s fotkami dušičkových oslav ve světě. 

Autor: Jiřina Sivcová