2°C
Jaký byl tvůj první impulz, sebrat se a jít pomáhat?
Moje sociální skupina toto prožívá. Měl jsem puzení a také jsem chtěl zastavit šíření agrese, dodat dostatečnou pomoc, aby to třeba nepřišlo až sem. Protože mám nějaké zkušenosti v produkci i konexe, začal jsem propojovat lidi a zorganizoval jsem je. Výhodou bylo i to, že mám praxi z velkých eventů. Uměli jsme tak jednat rychle a pod tlakem. Spánek, nespánek.
S jakými lidmi, organizacemi a firmami spolupracuješ?
Momentálně je těch jmen více. Například pražský Harley Davidson. Spolupracuji ale i hodně se studenty DAMU a lidmi kolem Jiřího Deyla. Pravdou je, že některá jména ani neznám, protože s některými komunikuji jen telefonicky a síť se nám rozrůstá.
Co se týče organizací, momentálně spolupracuji s poslaneckou sněmovnou – konkrétně s Jiřím Havránkem, od něj dostávám informace. Dále komunikuji s organizací Člověk v tísni i s Červeným křížem. Ale to bylo především před naší cestou na slovensko-ukrajinské hranice v Ubľe. Nyní fungujeme zvlášť. Dále jsou to můj zaměstnavatel CNC, Nestlé, Redbull a další velké korporáty.
Díky větší fanouškovské základně na mých sociálních sítích a také díky kolegům a kamarádům se pomoc rozšířila do povědomí lidí celkem rychle a začala mít naše organizace kredibilitu. Díky tomu, že jezdíme na hranice, situaci se tam snažíme držet pod kontrolou a stále organizovat, máme informace up to date (aktuální – pozn. red.), a tedy i víme, jakou pomoc a kam směřovat.
Tip na video: V rozhovoru pro Prostor X se dozvíte další zásadní informace.
Za posledních pár dní proběhla na různých místech v Čechách spousta sbírek. Jaké jsou nyní aktuální? Co má a nemá smysl teď dělat?
V tuhle chvíli nemá smysl na hranice navážet po své ose věci typu vody, pleny, oblečení. Je tam toho spousta, že nevědí, co s tím. Tedy konkrétně v Ubľe, ale myslím si, že ta situace je podobná i na ostatních hraničních přechodech. Myslím si, že dává smysl sbírat věci v Čechách, následně je zde distribuovat, protože až se Ukrajinci ve větší míře dostanou přes hranice, bude potřeba tyto sbírky delegovat a dostávat jejich obsah na konkrétní místa. Je tedy potřeba pomoc směřovat spíše do budoucna.
Momentálně jsou stále nejdůležitější nabité sim karty, protože volání z ukrajinských karet je strašně drahé. Dále jsou ve velké míře zapotřebí armádní vybavení, nabité powerbanky, mobilní telefony, vysílačky a pak samozřejmě zdravotní vybavení. Například na zastavení krvácení, léky na bolest, analgetika a dobrá forma pomoci jsou i autolékárničky, jelikož je to takový balíček všeho. Tyto hmotné věci stále ještě můžete odevzdávat v naší sbírce v budově CNC na adrese Komunardů 42, Praha 7.
Pokud chceme pomoct finančně, protože nemáme například možnost dostat se k armádnímu vybavení, komu peníze poslat, aby se dostaly tam, kde jsou potřeba?
Pokud chcete přispět finančně, tak máte určitě možnost se spojit s ukrajinskou ambasádou, dále jsou to Červený kříž, Člověk v tísni nebo třeba Adra. Organizací je více. Obecně platí, že tyto velké organizace mají zkušenosti a schopnosti peníze delegovat správným směrem a ve správný čas.
Další ověřené organizace pro pomoc Ukrajině s odkazem přidáváme níže:
Nadační fond nezávislé žurnalistiky
Přímou pomoc ukrajinské armádě organizuje Velvyslanectví Ukrajiny v Praze
Pokud chcete smysluplně pomáhat nejen finančně, jako pomáhá Jirka, připojit se také můžete do jeho skupiny na Facebooku.
Veškeré způsoby pomoci též naleznete na stránce Stojíme za Ukrajinou.
Je něco, na co bychom si při pomoci měli dávat pozor?
Určitě je důležité zachovat klid. Nadechnout se a rozmyslet si, jak zařídit, aby byla moje pomoc co nejefektivnější. Je třeba si uvědomit, že jet neorganizovaně po vlastní ose na hranice je tak trochu nesmysl, protože to stejně tak napadlo spoustu dalších lidí. Následně se na místě tvoří kolony aut, což ještě více komplikuje situaci. Soustřeďme se na to, co přijde, na sbírky nebo na finanční pomoc, protože tím, že se sem váleční uprchlíci dostanou, to nekončí.
Na slovensko-ukrajinských hranicích jsi sám byl. S jakým dalším problémem ses tam potýkal?
Dalším aktuálním problémem je fakt, že ne každý si uvědomuje, že z Ukrajiny momentálně neutíkají jen Ukrajinci, ale i různé menšiny. Mám na mysli studenty a další lidi, kteří v Ukrajině pracují, ale u nás se na ně nahlíží, jako že se nejedná o Ukrajince, protože mají jinou barvu pleti. Ale i tito lidé řeší stejný problém. Potřebují stejnou pomoc. Všichni lidé na hranicích jsou vystresovaní a možná občas trochu protivní, protože kvůli tomu, co se děje, mají změněné vědomí. Vděk se nám ale dostane, jen možná později. Důležité je mít na mysli, že Ukrajinci jsou různé barvy pleti. Je třeba nemít předsudky.
