Německý profesor Steven Dooley z Mannheimu, který se zabývá vlivem alkoholu na organismus, říká: „Játra jsou orgánem, který se sám umí dobře regenerovat. Problém je, když už jsou opotřebovaná a namáhaná kvůli dlouhodobému a nepřetržitému alkoholismu.“

Co je nepřetržitá konzumace alkoholu?

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je už zdravotně kritické denní množství nad 24 gramů čistého alkoholu pro muže (zhruba 0,7 litru piva) a od 16 gramů u žen (zhruba 0,2 litru vína). A kdo vyšším dávkám holduje léta, riskuje vážné problémy a poškození hlavně jater a mozku.

Jak působí alkohol na játra?

Při konzumaci alkoholu vznikají látky (endotoxiny), které se dostanou do krve a v játrech způsobují záněty. K tomu se ještě přidávají jedovaté látky, které vznikají při odbourávání alkoholu v játrech. Poškozují jaterní buňky a zanechávají rány a jizvy na orgánu. Pokud k tomu dochází zřídka a ojediněle, jizvy se zahojí. Ovšem u toho, kdo pije často, vznikají »otevřené« rány. V játrech se zvyšuje množství kolagenu, játra tvrdnou a čím dál více se zajizvují.

Následky: Cirhóza jater, rakovina

To, že dochází k poškození jater, se rozpozná většinou pozdě. Příznaky jsou ztráta soustředěnosti, změna psychiky, nejistá chůze a únava. Cirhóza se projeví také žloutenkou nebo nafouklým břichem. „Pokud už poškození jater způsobuje bolesti, je většinou pozdě,“ dodává profesor Dooley.

Trpí také mozek

Německý profesor Stephan Teyssen z nemocnice v Brémách říká: „Častá a pravidelná konzumace alkoholu také velice negativně působí na mozek. Po letech se mozkové buňky ničí tak, že rychle klesá IQ a soustředění pijáka.“ Mění se mu kompletně celá osobnost k horšímu. Někteří odborníci pracující s alkoholiky dokonce tvrdí, že se závislým během 4–5 let zmenší mozek o 15 %.

Co ještě alkohol ničí?

Jelikož se alkohol prolévá hrdlem, působí negativně i na sliznici jícnu. „Ta pak ztrácí svou ochrannou funkci a nechrání před toxickými látkami, jako je třeba nikotin,“ říká profesor Teyssen. Játra, která by tyto látky obvykle odbourala a snížila jejich působení na minimum, nefungují už tak správně, jak by měla. To znamená, že karcinogeny zůstávají déle v těle, a to může vést k rakovině jícnu, případně dalších složek trávicího traktu.

Paradoxní Francouzi: Pijí a jsou zdraví

Jako Francouzský paradox byla pojmenována překvapivá studie z roku 1992. Ukázala, že pravidelní konzumenti červeného vína mají nejen nižší cholesterol, ale že i jejich kardiovaskulární systém je ve velmi dobré kondici. Záhadou však je proč. Lékařské studie prokázaly, že malé množství alkoholu má kladný vliv na oběhovou soustavu. Například rozumná konzumace vína zpomaluje kornatění tepen, snižuje cholesterol. Vinné třísloviny povzbuzují trávení, jsou atibakteriální a svědčí sliznici trávicího ústrojí.

Jak je to možné?

Vysvětlení by mohlo být ve staré pravdě, že to, co dělá z léku jed a z jedu lék, je dávka. Optimální je 15 g denně (1/3 l piva. 1 dl vína). Přísloví „Všeho s mírou“ totiž platí i u pití alkoholu.
zdroj: uLekare.cz

Časy jsou orientační, záleží například také na konzumováné potravě