V Evropské unii sice panují přísné potravinové předpisy, ale v mnoha zemích světa se do chovného dobytka dál pumpují léky proti bolesti a ovoce a zelenina se postřikuje jedovatými chemikáliemi proti hmyzu. A to všechno dopluje i na naše talíře. Na co si dát při výběru jídla pozor?

Nejpostiženější je maso
Prasata a slepice dostávají velké dávky přípravků proti bolesti, protože jinak by nevydržely útrapy způsobené překotnými nárůsty hmotnosti. Kromě toho je oslabený imunitní systém zvířat podporován antibiotiky až do okamžiku jejich porážky. A i když se tyto prostředky musí vysadit tři dny před smrtí, často jíme zbytky těchto přípravků.

Jedovaté rostliny
Němečtí vědci pátrali v průběhu roku 2007 po zbytcích rostlinných ochranných prostředků ve 17 535 vzorcích potravin z celého světa. Dospěli ke smutnému výsledku: dokázali přítomnost téměř každé ze 717 zkoumaných látek. Zemědělci chrání úrodu před hmyzem a plísněmi, a my tak pojídáme pesticidy. Přes 327 těchto chemických prostředků je hodnoceno jako zdraví nebezpečných, například procymidon. Tím však Italové postřikují broskvoně proti padlí. A vůbec jim nevadí, že pesticidy ruší tvorbu mužského pohlavního hormonu testosteron.

Důvod ke strachu?
Máme propadat panice? Česká zemědělská a potravinářská inspekce uklidňuje, že ne. Jenže výsledky z Německa příliš důvodů ke klidu nedávají. Co všechno se tedy může skrývat v našem jídle?

THYREOSTATIKA

Omezují funkci štítné žlázy a podávají se hlavně prasatům ve výkrmnách. V Unii jsou zakázána od roku 1981, ale v USA platí něco jiného.
Následky pro člověka: Látky mohou vyvolávat alergie, krevní změny a žaludeční či střevní potíže.

RŮSTOVÉ HORMONY

EU je v chovu dobytka zakázala v roce 1988. Ovšem v USA, Kanadě nebo Austrálii se stále používají. Telátka je dostávají v umělých krmivech již několik dní po porodu.
Následky pro člověka: Mohou ničit dědičnou informaci, narušit menstruační cyklus u žen a tvorbu spermií u mužů Považují se za rakovinotvorné.

ANTIBIOTIKA

Kuřátka se rodí s 40 g váhy a za několik týdnů musí dosáhnout hmotnosti 2,5 kg. Aby kostičky takovou váhu unesly, musí zvířátka dostávat léky tišící bolest a s tím i antibiotika. To je v EU od roku 2006 zakázáno.
Následky pro člověka: Spotřebitel pojídá s kuřátkem i antibiotika, čímž se jeho tělo proti nim může stát odolné.

GLUKOKORTIKOIDY

Hormon na posílení srdce, který se podává hlavně slepicím. Díky přísné kontrole se do našeho jídla dostanou jen nepatrné, neškodné dávky.
Následky pro člověka: Mohou způsobovat atrofii kostí, srdeční obtíže, žaludeční vředy a cukrovku.

PSYCHOFARMAKA

Především prasnicím se do krmiva dávají tišící prostředky a psychofarmaka, aby svá selátka hned po narození nesnědla. U nás jsou tyto látky na základě směrnic EU zakázány.
Následky pro člověka: Únava a netečnost.

KARBENDAZIM

Prostředek proti plísním, kterým se ošetřují jablka, kukuřice nebo broskve.
Následky pro člověka: Je rakovinotvorný, navíc poškozuje embrya a působí změnu genotypu.

CHLORPYRIFOS

Tento jed proti škůdcům se používá na jádroviny, peckoviny, obilniny, cukrovou řepu a zeleninu. Jelikož 80 procent ovoce se dováží ze zahraničí, je možné, že s ním požíváme i tento jed.
Následky pro člověka: Může způsobovat nevolnost, zvracení a zástavu dechu.

IPRODION

Prostředek proti plísním byl často nalezen v hroznech, jahodách, hruškách a salátech. U nás se ještě stále používá.
Následky pro člověka: Považuje se rakovinotvorný, ukládá se v tukových buňkách a mozku.

Co jsou to "éčka"?
Máme z nich strach, protože prý způsobují alergie a ničí střeva. Přesto se jimi pořád ládujeme. Od jídla totiž očekáváme lahodnou chuť, dlouhou trvanlivost a svěží barvy. A toho je možné dosáhnout jen pomocí chemie. Proto se do potravin "něco" přidává. Blesk zdraví odpovídá na nejčastější dotazy.

Jsou na obalu uvedeny všechny přídatné látky?
Ano, v pořadí podle podílu na výrobku. Proto je často na prvním místě voda, cukr nebo tuk. Nemusí se ovšem uvádět konkrétní množství. Takže v jahodovém jogurtu se často skrývá půl jahody – zbytek tvoří cukr a aroma.

 

Co znamenají složky označované jako E?
Číslo E (E jako Evropa) je kód stanovený pro jednu přídatnou látku (aditivum) na celém světě a znamená, že látka prošla hodnocením své bezpečnosti. Mnozí výrobci ovšem nyní raději píší na obal »překlad« (např. xanthan místo E-415), protože to vzbuzuje to méně obav.

Jak rozluštit E-čísla?

E 100-180 = barviva
E 200-298 = konzervanty
E 300-321 = antioxidanty
E 322-418 = regulátory kyselosti a zahušťovadla
E 420-495 = emulgátory
E 620-650 = látky zvýrazňující chuť a vůni
E 900-1520 = stabilizátory a sladidla

Jsou E-látky skutečně nebezpečné?
Všechna aditiva procházejí testováním. Záleží ovšem na spotřebovaném množství. Mnohá sladila (např. isomalt, E 953) vyvolávají třeba průjem. A stačí sníst jenom půlku čokolády. Organizace Foodwatch varuje hlavně před kyselinou citronovou (E 330, napadá zuby) a barvivem amarant (E 123, může být prý rakovinotvorné). Alergici musejí dávat pozor na gluteny a kyselinu benzoovou – reagují na ně často zčervenáním pokožky nebo kopřivkou.

Jak se vyhnout aditivům?

1. Jezte jen základní potraviny: chléb, mouku, tmavý cukr, maso, ryby, minerální a stolní vody, neemulgované tuky a oleje, mléko, smetanu, neochucené kysané mléčné výrobky, víno, med, nearomatické čaje a sušené těstoviny.

2. Zaostřete na kojeneckou a dětskou výživu – do ní se smějí přidávat jen přírodní látky typu kyseliny mléčné, probiotika a vitaminy na bázi vitaminu E.

3. Připlaťte si a kupujte vše čerstvé nebo biopotraviny!

ODPUSŤTE SI * barevné limonády * zmrzliny * instantní pokrmy * rybí prsty * cukrovinky * trvanlivé pečivo * konzervy * čínské jídlo A pozor na sacharin a glutamát!