Fobie aneb nepřekonatelný strach

20. srpna 2008 | 14:46

Bojíte se nastoupit do letadla nebo máte hrůzu z hadů? Strach je součástí našeho pudu sebezáchovy. Ale co když se nám vymkne z rukou a začne nás ovládat?

Bojíte se vyklonit z okna, abyste nedostala závrať? Štítíte se pavouků a myší nebo trnete hrůzou, když k vám v parku přiběhne cizí pes?

Co je to fobie?
Označení "fobie" pochází z řeckého slova "fobos" - strach. Za normálních okolností má strach v našem životě ochrannou funkci, varuje nás před nebezpečím. Člověk postižený fobií však trpí chorobným strachem z konkrétních věcí nebo situací. Tento strach narušuje člověku život a nelze ho překonat vlastními silami. Postižený si často uvědomuje, že jeho obavy jsou přehnané, ale nedokáže s nimi nic udělat.

Jana (29): Ochromoval mě děs z letadla

V zaměstnání se mi velmi úspěšně rozvíjela kariéra a šéf mě pověřil prezentováním nového projektu. Součástí prezentace měla být také zahraniční služební cesta letadlem. Jenže pro mne to byl kámen úrazu. Už z dřívějška jsem věděla, co přijde. Letěla jsem pouze jednou a už na letišti se u mne projevily veškeré příznaky fobie z létání. Nemohla jsem tehdy dýchat a srdce mi bušilo jako o život. Bylo mi na omdlení a cítila jsem se, jako kdyby mě vedli na popravu. Přítel mi narychlo sehnal nějaké uklidňující léky. Od té doby jsem se zařekla, že mě do letadla nikdy nikdo nedostane. Jenže teď to bylo jiné. Šéf měl sice pro můj problém pochopení, ale dal mi jasné ultimátum. Buď se zkusím léčit, a cestu letadlem zvládnu, nebo bude projekt prezentovat někdo jiný. Byla to velmi silná motivace a svému šéfovi jsem dodnes vděčná za šanci, kterou mi dal. Okamžitě jsem vyhledala odbornou psychologickou pomoc a během měsíce jsem se dokázala na cestu připravit. Měla jsem štěstí. Terapie mi pomohla a já jsem úspěšně zvládla let i prezentaci. Každý, kdo se něčeho zbytečně bojí, neměl by odkládat návštěvu u odborníka. Stojí to za to!

Alena (34): Sociální fobie mi zničila život

Tohle téma se mě velmi dotýká. Trpím sociální fobií. Bojím se vycházet mezi lidi a nějak se před ostatními projevovat. Nikdy jsem asi nebyla kdovíjaký suverén. Když mě ve 30 letech pár týdnů před svatbou opustil po čtyřletém vztahu přítel, zhroutil se mi svět jako domeček z karet. Nemohla jsem pochopit, jak se to mohlo stát, a připadala jsem si ponížená. Začala jsem se uzavírat do sebe a měla jsem pocit, že opravdu za nic nestojím. Vlastně jsem se za sebe začala stydět. Jako bych měla na čele napsáno: "Jsem opuštěná, neschopná třicítka. Podívejte se, jak mi ujel vlak". Zpočátku pro mne měli všichni pochopení a pomáhali mi, ale s postupem času už jim docházela trpělivost. Nakonec jsem dokonce přišla o práci. Po čase mi kamarádka pomohla najít zaměstnání, které jsem mohla dělat z domova. Jenže já se začala bát chodit mezi lidi ještě víc. Třeba někam dojet autobusem a něco zařídit byl pro mne nadlidský úkol.Všechno se mi vymklo z rukou. Byla jsem úplně bezradná. Takové záchvaty paniky bych nikomu nepřála. Kdo to nezažil, ten to asi nikdy nepochopí. Nedalo se nic dělat, před dvěma lety jsem musela vyhledat psychiatra. Od začátku psychoterapie se mé problémy velmi zlepšily, ale je to běh na dlouhou trať. Teď jsem už alespoň schopná dojít si sama na nákup. Všem, koho potkalo něco podobného, držím palce.

Jak fobie vznikne?
Všechno, co se děje v naší psychice, je ovlivněno dědičnými předpoklady a prostředím, ve kterém žijeme. Za příčinou fobie tedy většinou stojí vrozená úzkostnost nebo nějaký traumatický zážitek. Fobiemi trpí průměrně 4 procenta mužů a 6–7 procent žen. Pokouše-li například malé dítě zlý pes, není se čemu divit, že se takové dítě začne psů bát. Ale na to, jak svůj strach zvládne, má pak vliv souhrn dalších okolností. Některé dítě se začne zajímat o chování a výcvik psů, u jiného se třeba rozvine úzkostná porucha – fobie ze psů.

PŘÍZNAKY FOBIE

Psychické
– pocit, že okolí a postižená osoba jsou diametrálně odlišné
– strach ze ztráty kontroly nad sebou samým nebo nad určitou situací
– strach ze ztráty vědomí nebo ze smrti

Tělesné
– tlak na hrudi, bušení srdce
– obtížné dýchání
– chvění se, třes, točení hlavy, závratě
– pocity na omdlení
– návaly chladu a horka

Léčba
Pokud se vám zdá, že svůj strach nezvládáte, nebojte se vyhledat psychologa nebo psychiatra. Zpočátku vám poskytnou porozumění a oporu a v případě nutnosti dostanete léky zmírňující úzkost. Nejdůležitější je ale co nejdříve začít s vhodnou psychoterapií, která vás nepřiměřeného strachu dokáže zbavit. Někdy se podaří fobii vyléčit úplně, jindy se alespoň příznaky zmírní na přijatelnou úroveň a postižený se naučí kritické situace zvládat tak, aby mu nebránily v normálním životě.

Pokud se vám zdá, že svůj strach nezvládáte, nebojte se vyhledat psychologa nebo psychiatra.
Pokud se vám zdá, že svůj strach nezvládáte, nebojte se vyhledat psychologa nebo psychiatra.
Autor: SHUTTERSTOCK.COM

ANKETA

Trpíte nějakou fobií? Jak se ji snažíte zvládat?

Eva Albertová (60), Zlín
Když vidím myš, tak zaječím! Myši jsou mi velmi nepříjemné. Občas se bojím nějakého neštěstí nebo nemoci. Myslím, že jestli mám nějakou fobii, tak asi klaustrofobii. Vadí mi uzavřené a stísněné prostory. Těmto nepříjemným situacím se snažím vyhýbat, a když už nastanou, vždy si to snažím sama sobě vysvětlit a rozmluvit. Taková myš je přeci o dost menší než já, že?

Ludmila Rajová (44), Žďár
Fobii mám jen na špatné lidi. A vlastně také na příliš hodné chlapy, takové ty dobráky. Nedávno jsem měla s někým velmi špatný zážitek a opravdu mě to ovlivnilo. Snažím se ale chodit mezi lidi, udržovat kontakty a komunikovat. Izolace nic neřeší. Přemýšlím, že bych si pořídila psa.

NEJČASTĚJŠÍ DRUHY FOBIÍ

Aviafobie – strach z létání

Agorafobie – strach z velkých veřejných prostranství a nemožnosti uniknout ze shluku lidí.

Akarofobie – strach z hmyzu

Arachnafobie – strach z pavouků

Akrofobie – strach z výšek

Bacilofobie – strach z nákazy bacily a mikroby

Cibifobie – strach z jídla

Demofobie – strach z lidí

Elektrofobie – strach z elektřiny a elektrických spotřebičů

Ergofobie – strach z jednání, konání

Felinofobie – strach z koček

Fotofobie – strach ze světla

Gamofobie – strach ze sňatku

Hematofobie – strach z krve

Hydrofobie – strach z vody a koupání

Karcinofobie – strach z rakoviny

Klaustrofobie – strach z uzavřených prostorů

Kleptofobie – strach z kradení či okradení

Kynofobie – strach ze psů

Musofobie – strach z myší

Mysofobie – strach ze špíny

Nekrofobie – strach z mrtvých

Nosofobie – strach z nemocí

Nyktofobie – strach ze tmy

Ofidiofobie – strach z hadů

Ornitofobie – strach z ptáků

Pocrescofobie – strach z tloustnutí

Skotofobie – strach ze tmy

Sociální fobie – strach projevit se před ostatními lidmi

Tafofobie – strach z pohřbení za živa

Tanatofobie – strach ze smrti

Tokofobie – ženský strach z porodu

Xenofobie – strach z cizinců

Zoofobie - strach ze zvířat

Jak to vidí odborník

PhDr. Jaroslav Simon, psychoterapeut

Můžeme se nějak bránit, aby se u nás nerozvinula nějaká forma fobie?

Je užitečné dbát o svoji psychickou pohodu. Ale některým těžkým situacím či obdobím v životě, které mohou vést ke vzniku fobie, předejít nemůžeme.
Když na sobě začneme pozorovat projevy nějaké fobie, podle čeho poznáme, že už bychom měli vyhledat pomoc odborníka?

Nejjednodušším kritériem je praktické hledisko. Pokud začne fobie výrazně omezovat život náš nebo našeho okolí, stojí za to obrátit se na konkrétního odborníka.

Jak v základních rysech vypadá léčení fobie?
Fobie se léčí v podstatě dvojím způsobem. Pokud je hlavním problémem fobie, postupně se učíme svůj strach s pomocí terapeuta překonávat. Ale mnohdy je fobie jen příznak jiného problému. A potom často vymizí samy, pokud v terapii pracujeme na jejich skutečných příčinách.

Autor: len
Klíčová slova: bpž, zdraví, téma, fobie, strach
1080p 720p 360p