Jenže se zdravou výživou se to také nesmí přehánět, každý extrém škodí, zvláště u dětí. Světová zdravotnická organizace proto varovala rodiče, že strava příliš bohatá na vlákninu a příliš chudá na tuky může škodit stejně jako právě přetučnělá a nezdravá jídla. Nedodává totiž dětem potřebné vitaminy.

Nejvíce ohroženy jsou přitom v tomto ohledu děti mladší pěti let. Vláknina je sice pro zdravé trávení nezbytná, neboť udržuje v dobré kondici střeva a jejich sliznici, jenže při velké konzumaci vlákniny dochází k vyplavování vitaminů či minerálů z těla. Potraviny příliš chudé na tuky zase neobsahují dostatek v tucích rozpustných vitaminů, které jsou pro zdravý vývoj dítěte nezbytné.

Řada rodičů posedlých zdravou výživou nutí stejnou stravu i svým dětem a odpírá jim dostatek mléčných výrobků, libového masa, vajec a ryb, které přitom obsahují živiny nutné pro vývoj mladého těla.

Batolatům by podle Světové zdravotnické organizace mělo být polotučné mléko podáváno od dvou let věku. Do pěti let by neměly děti dostávat odtučněné mléko vůbec. Přestože tučné ryby jako losos, makrela či sardinky obsahují řadu škodlivin, čtyři porce chlapcům a dvě porce dívkám týdně mohou prospět a neublíží. Větší dávky ale lékaři nedoporučují. Vůbec by ale děti neměly jíst žraloka či mečouna, v jejichž těle se ukládá příliš mnoho rtuti.

Děti do pěti let by měly dostávat také čerstvá vařená vejce a ořechy, pokud na ně nemají alergii. Děti předškolního věku by neměly jíst potraviny s otrubami, celozrnné těstoviny a hnědou rýži. Od pěti let ale mohou být postupně na tyto potraviny zvykány. Do tří let není třeba dětem potraviny solit, od jedenácti let by pak mladiství neměli přijímat více než šest gramů soli denně.