Den, kdy před deseti lety, 27. března 1998 schválily Spojené státy Viagru jako legální lék na mužskou impotenci, označují někteří odborníci za milník v dějinách lidské sexuality. Z impotence se stala snadno léčitelná erektivní dysfunkce a noční můra pánů v letech opustila ložnice. Jasně modrá pilulka dodala sebevědomí milionům mužů, vrátila pohodu do manželského života a způsobila, že se na impotenci hledí jako na chorobu krevního oběhu a nikoli na psychickou poruchu či projev stáří. Muži se přestali stydět chodit k lékaři, a díky tomu u nich odborníci nezřídka včas podchytí jinou, vážnější nemoc, která může mít fatální následky. V prvních dnech po zařazení Viagry na seznam léků vystavovali američtí lékaři denně přes 10.000 předpisů. Jen například urolog John Stripling v Atlantě podepsal první den na 300 receptů. Viagru užívá na doporučení lékařů mezi 30 a 40 miliony mužů ve 120 zemích světa a miliony dalších ji berou bez předpisu. Irská farmaceutická firma Pfizer, která Viagru objevila prý náhodou, když vyvíjela lék na snížení krevního tlaku, vydělala za deset let podle odhadů kolem tří miliard amerických dolarů. Dnes je Viagra ve Spojených státech běžným lékem. Ovšem i když je její léčebný účinek nesporný, má v mnoha případech nežádoucí vedlejší účinky. Nikoli v medicínském slova smyslu, ale ve společenském dopadu. Muže, kteří poruchou erekce netrpí, odborníci varují před užíváním Viagry jako rekreační drogy. Zejména v kombinaci s jinými drogami by následky mohly být tragické. U mladších mužů, kteří Viagru berou dlouhodobě, pak prý mohou hrozit trvalé následky v podobě pozdější neplodnosti. Od okamžiku, kdy se mužům dostalo léku na jejich neduh, hovoří se o růžové Viagře, tedy obdobném léku určeném ženám. Farmaceutické laboratoře po celém světě na něm usilovně pracují ve víře, že kdo s ním přijde jako první, vyhraje podobně jako Pfizer s modrou pilulkou. Největší optimisté přiznávají, že výzkum bude trvat ještě aspoň pět let. Ženská sexuální dysfunkce je ale podle řady odborníků úplně jiný případ než mužská. Léčit ji pilulkami nelze, tvrdí největší kritička těchto snah, psychoterapeutka a profesorka Newyorské univerzity Leonore Tieferová. Podle ní je třeba za věcí vidět zájmy farmaceutických firem, které tvrdí, že ženy, jež se necítí sexuálně uvolněné, mají zdravotní problém. "Sex u žen má na rozdíl od mužů málo společného s orgány od pasu dolů," tvrdí profesorka Virginské univerzity Anita Claytonová. "Téměř všechno se odehrává od krku nahoru," říká. Exaktně měřit takové procesy je podle ní takřka nemožné. Americký úřad pro schvalování léků FDA ovšem požaduje splnění daleko přísnějších norem než v případě modré Viagry. Možná i proto, že americká vláda chce zabránit tomu, aby se na trhu objevily léky posilující ženskou sexuální žádostivost - například z vágních puritánských důvodů, nebo aby se ze žen nestaly nymfomanky, domnívá se Claytonová. Řada farmaceutických společností ale tvrdí, že splní veškeré nároky FDA. Ve shodě s nimi mnoho amerických sexuologů říká, že čím dříve se takový lék dostane k pacientkám, tím lépe. Problémy ženské sexuality charakterizují jako tichou epidemii, která postihuje především ženy po menopauze. Časopis American Family Physician na základě několika studií odhadl, že poruchou označovanou jako snížení sexuální touhy trpí až 46 procent Američanek.