Člověk zhruba jednu třetinu dne prospí. Přesto se každý čtvrtý ocitne v období, kdy má se spaním potíže. Každou noc se nám zdá až šest snů, přesto si ráno nemusíme vzpomenout ani na jeden. Vědci část spánku, během níž se nám zdají sny, dokonce přirovnávají k třetímu stavu, který je něčím mezi spánkem a vědomím. Jak spíme Ideální délka spánku se odhaduje na 7-8 hodin denně. Jsou ale jedinci, kterým stačí méně, nebo naopak potřebují spát až 10 hodin za den. V průměru ale platí, že člověk zhruba jednu třetinu svého života prospí. Odbornicí rozdělují spánek na dva druhy. Na tzv. typ REM, při kterém se nám zdají sny, a typ non REM. Fáze se pravidelně střídají a celý cyklus, který se za noc opakuje 4-6x, trvá asi 90- 110 minut. Spánkový cyklus
NON REM spánek 1. fáze - usínání je nejlehčí fází spánku. Může trvat od několika sekund až po 20 minut. V této fázi člověk vnímá okolí sluchem. Jde o fázi, kterou je možné využít k učení a sugesci.
2. fáze - pokud nás něco v této fázi probudí, budeme znovu špatně usínat a budeme podráždění a zmatení.
3. fáze - nástup hlubokého spánku. Od začátku usínání uběhne do této fáze zhruba půl hodiny. V této fázi člověk pravidelně a hluboce dýchá.
4. fáze - nejhlubší část spánku. Stav člověka by se dal vzdáleně přirovnat ke kómatu. Po skončení této fáze spící přechází do REM spánku, během nějž se nám zdají sny. Kdy se zdají sny Za noc se člověku zdá zhruba 3-6 snů. Většinu z nich si vůbec nepamatujeme. Snovou částí je především druhá fáze spánkového cyklu, během níž se ve tzv. REM spánku zdá zhruba 80 % snů. Většina z nich je chaotických a nelogických. Během REM fáze pod víčky dochází k rychlým pohybům očí a srdce pracuje v téměř stejném rytmu jako při bdění. Svaly se uvolňují a tělo maximálně odpočívá. Během této fáze se člověk většinou nehýbe. Pohyby naopak přicházejí těsně před a ihned po skončení této fáze spánku. Nejčastější poruchy spánku Insomnie
Nespavost, přichází při změně prostředí, nervovém vypětí nebo stresu Hypersomnie
Nadměrná spavost. Může souviset s některými poruchami. Například s poruchou činnost štítné žlázy. Narkolepsie
Je záchvatovité onemocnění, při kterém člověk během dne upadá do krátkého spánku Parasomnie
Abnormální stavy související se spánkem. Patří sem například náměsíčnost, noční děsy a noční můry. Apnoe
Krátkodobá zástava dechu, která přichází ve spánku Místo, kde hlídají spánek S potížemi se spánkem se v životě setká zhruba každý čtvrtý člověk. Pokud se ale ze spánku stane zdravotní problém, je na místě nechat se vyšetřit ve spánkové laboratoři. Blesk se do jedné v Praze vypravil...
"Jde o potíže, které souvisí jak se zvýšenou spavostí během dne, mezi které patří třeba narkolepsie, tak s poruchami, které člověku nedovolí klidný spánek v noci. Tím je třeba apnoe, kdy člověk přestává na chvíli dýchat," vysvětluje neuroložka ze spánkové laboratoře při Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) v Praze Iva Příhodová.
A jak test v laboratoři probíhá? "Pacient je umístěn v laboratorním pokojíku, kde by měl normálně usnout. Na těle má umístěné elektrody, které monitorují činnost mozku, očí, svalů brady, dechu, srdce nebo pohyb končetin. Vše je zaznamenáváno a vyhodnocováno. Pokud se prokáže nějaký problém, hledáme řešení," vysvětluje lékařka.
Spánková laboratoř je vhodná pro všechny pacienty, u kterých se spánek stane zdravotním problémem. Naopak není vhodná pro lidi, u kterých je nespavost způsobena stresem nebo přepracovaností. Pro ty je vhodnější návštěva psychologa. Pár rad, jak zahnat bezesnou noc Choďte spát ve stejnou dobu, aby si organismus zvykl na pravidelnost.
Vynechejte spánek během dne, i pár minut zdřímnutí může znamenat probdění půlky noci.
4 až 6 hodin před plánovaným spánkem se vyvarujte kofeinu, alkoholu, těžkých kořeněných jídel a cigaret.
3 až 4 hodiny před spánkem necvičte, neběhejte a vynechejte posilovny.
Ložnici vybavte tak, aby nepůsobila agresivně. Nevhodné jsou syté a jásavé barvy na stěnách nebo na povlečení.