2°C
Podle lékaře, který se specializuje na cestovní medicínu, cestovatelé neopomínají očkování, jež jsou doporučená při cestě nejen do exotických destinací, často ale nechávají očkování na poslední chvíli.
O čem všem by se měl každý cestovatel před svou dovolenou informovat?
Vedle samozřejmostí jako jsou vízové povinnosti, režim vstupu a bezpečností situace je neméně důležité se informovat o zdravotních rizicích zahraniční cesty. Především tedy o tom, jaká přenosná onemocnění se v dané zemi vyskytují, jak se proti nim chránit a zdali není dostupné očkování proti některým z nich. Cestovatel s nějakým závažnějším chronickým onemocněním užívající léky by se měl informovat o tom, jestli taková cesta nepředstavuje riziko zhoršení jeho obtíží. Pokud nastane zhoršení chronického onemocnění v zahraničí, ne všude se cestovateli může dostat adekvátní odborné lékařské péče.
VIDEo: Dovolená se psem: Tohle jsou nejlepší rady pro cestování s mazlíčkem
Na co konkrétně většina cestovatelů před odjezdem na dovolenou zapomíná?
Často naši klienti/cestovatelé nechávají právě očkování na poslední chvíli. Některé důležité vakcíny se podávají ve více dávkách a těsně před odjezdem se pak nestíhá cestovatel naočkovat proti některým nemocem. Doporučujeme přijít k předcestovní konzultaci nejméně 1,5 až 2 měsíce před plánovaným odjezdem. Pak se nejen stihnou všechna důležitá očkování, ale také je čas si vybavit na příklad cestovní lékárničku.
Je něco, co Vás, jako infektologa nepřestává udivovat?
Občas narážím na stejné předsudky či mylná povědomí o účinku a bezpečnosti očkovacích látek, antimalarik. Někteří cestovatelé silně podceňují riziko některých infekčních nemocí (např. virová žloutenka typu A či břišní tyfus). Nedostatečnou prevencí pak neohrožují jen sami sebe, ale (vzhledem k tomu, že se jedná o mezilidsky přenosná onemocnění) i své okolí, v případě onemocnění po návratu.
Jaká očkování by lidé měli podstoupit před vycestováním?
Tak při cestě v podstatě kamkoli by měl být cestovatel naočkován alespoň proti virové žloutence typu A, to je asi takové naprosté minimum. Do tropických oblastí, především do zemí s nízkými hygienickými standardy, doporučujeme očkování propti břišnímu tyfu. Tyto infekce se přenášejí především požitím kontaminovaného jídla či vody. Když vezmu jako příklad oblíbený Vietnam, tak tam dále doporučujeme očkování proti vzteklině, především u cestovatelů po vlastní ose, „batůžkářů“. Pokud se cestovatel chce podívat mimo „vyšlapané turistické trasy“, půjčí si na příklad skútr a objíždí venkov. To pak více hrozí napadení či poranění od místních psů, případně koček či opic. Pokud jezdíme do oblastí tropů či subtropů pravidelně, tak lze doporučit očkování proti horečce Dengue.
Nicméně obecná doporučení jsou jen orientační, na co se před cestou připravit a případně naočkovat záleží dost na konkrétní destinaci, délce a charakteru pobytu, typu stravování a také na zdravotním stavbu samotného cestovatele.
Jsou nějaké zvláštní zdravotní podmínky nebo rizika, která bychom měli vzít v úvahu před cestováním a očkováním?
Asi nejvíce záleží na mém zdravotním stavu a věku. Malé dítě, nebo chronicky nemocný senior má jiná rizika spojená s cestováním nežli zdravý mladý dospělý. Specifikum jsou těhotné ženy. Některé očkovací látky se mohou aplikovat až od určitého věku, těhotné ženy se zpravidla (kromě očkování proti covidu, chřipce a černému kašli) neočkují ani neživými vakcínami. V případě, že mám nějaké závažnější chronické onemocnění a užívám léky, určitě bych se měl před cestou poradit s odborníkem, ideálně se svým ošetřujícím lékařem a odborníkem na cestovní medicínu. Důležité je si sebou přibalit dostatečné množství svých léků.
Existují nějaké kontraindikace nebo vedlejší účinky, které bych měl člověk očekávat po očkování?
Po očkování bývají nejčastější lokální reakce, tedy bolestivost, případně mírný otok či zarudnutí v oblasti aplikace vakcíny (nejčastěji deltový sval). Mohou se objevit i celkové reakce, jako únava, bolesti hlavy, zvýšená teplota či (vzácně) horečky. Je proto důležité po očkování několik dní dodržovat určitý režim – vyvarovat se výrazné fyzické aktivitě, nepřehánět to s alkoholem a podobně. Mezi kontraindikace očkování patří akutní horečnaté onemocnění, či stav rekonvalescence po takové nemoci. Dále proběhlá alergická reakce po stejné vakcíně či známá alergický reakce na některou ze složek očkovací látky. U některých (převážně živých) vakcín je kontraindikací těhotenství.
Je něco, co by měl cestovatel vědět o místních epidemiích nebo chorobách, které jsou v dané oblasti aktuální? Kde se dají tyto informace zjistit?
Určitě by měl mít cestovatel alespoň základní povědomí o zdravotních rizicích v té které destinaci. Některé důvěryhodné internetové zdroje nabízejí takové základní informace, ale asi nejlepší je se poradit s odborníkem na cestovní medicínu.
Vhodné je též zkontrolovat na stránkách ministerstva zahraničních věcí, zdali nejsou vydaná varování o cestování do vybrané země (epidemie, zhoršení bezpečnostní situace, přírodní katastrofa a podobně).
Je nutné obnovovat některá očkování nebo doplňkové dávky v průběhu cesty nebo po návratu?
Určitě. Jak jsem řekl, některé vakcíny jsou více dávkové a u některých je nutné podat s odstupem několika týdnů či měsíců posilující dávku, která zajistí dlouhodobou ochranu.
Jsou alternativní možnosti prevence onemocnění, pokud některá očkování nejsou pro člověka vhodná z nějakého důvodu? Nebo je lepší se dané destinaci vždy vyhnout?
Pokud myslíte alternativní možnosti prevence jako na příklad homeopatické přípravky či „babské“ rady a různé přípravky z bylin, tak na ty rozhodně spolehnutí není. Můžu je užívat jako doplněk, ale nezastupují plnohodnotné postupy prevence, jako je vakcinace, antimalarická chemoprofylaxe či použití silných repelentů či insekticidů. Pokud na příklad cestuji do Keni, kde je vysoké riziko malárie, tak vedle používání repelentů určených proti tropickému krev sajícímu hmyzu a spaním pod moskytiérou je klíčové preventivní užívání antimalarik, tedy léku, který je pro malarického parazita jedovatý a buď úplně zabrání infekci, nebo zmírní průběh onemocnění a zabrání těžkým komplikacím či úmrtí. Tropická malárie je v Africe velký problém a riziko nákazy je vysoké, jde o život ohrožující onemocnění. Nicméně pokud cestuji do země s nízkým rizikem, na příklad již zmíněný Vietnam, tak se bez antimalarik obejdu a jako prevence infekcí přenášených moskyty postačí silný repelent. Jsou samozřejmě destinace, které jsou pro určité osoby vyloženě rizikové a potřeba zvážit, jestli do takové země vůbec cestovat. Příkladem budiž zmíněná Keňa, ta kvůli výskytu malárie a žluté zimnice je vyloženě nebezpečná pro těhotnou ženu, u které jednak nemůžeme podat živou očkovací látku proti žluté zimnici, a navíc malárie u těhotných probíhá mnohem hůře, je zde i riziko úmrtí plodu.
Jaký je postup v případě, že člověk onemocní během cesty, i přestože jsem byl očkován?
Především záleží na charakteru a intenzitě příznaků. Kupříkladu takový běžný cestovatelský průjem cestovatel s pomocí samoléčby doporučenými medikamenty většinou překoná sám. Naopak pokud mám vysoké horečky se zimnicemi, třesavkami a celkovou schváceností, tak bych měl co nejdříve navštívit místní zdravotnické zařízení (nejlépe nemocnici ve velkém městě), může se jednat třeba o nebezpečnou malárii, nebo horečku Dengue.
Pokud onemocním záhy po návratu, pořád se může jednat o nějakou „exotickou“ chorobu a je třeba navštívit ideálně infekční ambulanci.
Dá se člověk "přeočkovat" ve smyslu, že velmi často cestuje a naočkuje se např. proti 20 různým onemocněním?
Vakcínami se nemůžeme předávkovat. Pokud se dodržují doporučená schémata očkování a intervaly mezi jednotlivými očkovacími látkami, dbá se na případné kontraindikace, tak je očkování bezpečné. Vakcinace nijak organizmus nezatěžuje, naopak stimuluje náš imunitní systém proti konkrétním chorobám a představuje tak nejúčinnější formu primární prevence vůbec.
Existuje něco jako "cestovní" očkování pro domácí zvířata?
Určitě existuje, takové očkování je většinou vyžadováno v zahraničí kvůli zabránění importu zvířecích nakažlivých chorob. Naši zvířecí přátelé mohou samozřejmě také onemocnět nějakou infekcí. Doporučil bych poradit se s veterinářem, dostatečně s předstihem před tím, než se svým zvířecím parťákem vyrazím za dobrodružstvím v zahraničí.
