Neděle 22. prosince 2024
Svátek slaví Šimon, zítra Vlasta
Zataženo, déšť 5°C

MUDr. Zuzana Vančíková: Lidé si neuvědomují závažnost pneumokokových onemocnění

Lidé si neuvědomují závažnost pneumokokových onemocnění
30. června 2021 | 06:00

Očkování je v posledních měsících hojně skloňovaným pojmem a vzbuzuje emoce i tam, kde bychom to ještě před "dobou koronavirovou" nečekali. Ať už se jedná o jakékoli očkování, základní pravdou však stále zůstává, že jeho hlavním cílem je chránit člověka před život ohrožujícími infekčními nemocemi, mezi něž patří i pneumokoková onemocnění. Pokud stále váháte s tímto typem očkování, přečtěte si rozhovor s MUDr. Zuzanou Vančíkovou, CSc., která nám objasnila, proč je pneumokok nebezpečný, koho ohrožuje a jak důležité je se proti němu chránit.

Uvádí se, že pneumokok je v populaci běžnou bakterií; v čem konkrétně je tedy tak nebezpečný?

Pneumokok se běžně nachází v nosohltanu zdravých dětí. Při oslabení obranyschopnosti však může proniknout do krevního oběhu a šířit se po těle nebo pronikne do dalších oblastí dýchacích cest. Vyvolá zánět, který může být život ohrožující.

Když se necháme očkovat proti pneumokokovým onemocněním, znamená to, že jsme úplně ochráněni před horším průběhem onemocnění? Nebo před nákazou obecně?

Ochrana po očkování sice není 100%, ale významně snižuje riziko invazivního onemocnění vyvolaného vakcinačními kmeny. Pneumokoků známe dnes 100 typů, ve vakcínách jsou obsaženy ty nejvíce nebezpečné. Ochrana proti zánětům středouší a zápalům plic je menší, ale také významná.

Můžeme díky tomu, že jsme očkováni, ochránit i své okolí?

Ano. Očkovaný jedinec nešíří bakterii na své okolí, protože očkování zabraňuje i přítomnosti bakterie v nosohltanu.

Proč proočkovanost v posledních letech klesá? Jaký je hlavní argument hovořící jasně pro očkování?

Pokles proočkovanosti má jistě mnoho příčin. Jednou z nich může být i to, že si lidé neuvědomují závažnost onemocnění a že se obávají nežádoucích reakcí po očkování. Je však možné, že v éře koronaviru, kdy lidé i ve vyspělých zemích vidí závažné průběhy infekce, proti které máme jen minimum léků, přehodnotí svůj postoj k očkování a budou se opět více zajímat o možnou prevenci infekcí očkováním.

Které věkové skupiny lidí jsou nejvíce ohrožené a proč? Souvisí to s jejich věkem?

Nejvíce ohroženi jsou novorozenci, kojenci, batolata a i předškoláci a potom senioři. Souvisí to s vývojem imunity a ve stáří i s přibývajícími chronickými chorobami.

Poskytuje se ohroženým skupinám očkování zvýhodněně, nebo bezplatně? Co pro to mohou rodiče dětí nebo příbuzní seniorů udělat?

Očkování proti pneumokokům je u nás hrazeno pro kojence a pro seniory nad 65 let. Zájemci se o něj přihlásí u svého praktického lékaře či pediatra.

Jak očkování probíhá? Je nějaký rozdíl mezi očkováním dětí, dospělých, nebo seniorů?

Podle věku se řídí počet dávek, které očkovaný má dostat. U kojenců to jsou 3 nebo 4 dávky, u starších se počet snižuje, dospělým stačí dávka jedna.

Mohu se na očkování nějak připravit? Je dobré mít před očkováním a po něm klidový režim, vyvarovat se něčeho?

Při očkování by měl být jedinec zdráv a v den očkování mít klidový režim, vyvarovat se extrémních výkonů.

Jaké reakce na očkování jsou běžné a jaké už je potřeba konzultovat s lékařem?

Po očkování je běžná bolestivost v místě vpichu, zarudnutí a mírný otok. Může se vyskytnout i horečka, která však je krátká, trvá většinou 1 den. Může být také celková únava, bolesti svalů. Při jakýchkoliv závažných zdravotních problémech, které se po očkování objeví, je nutno konzultovat s lékařem. S očkováním souviset nemusejí, může se jednat o jiné onemocnění, které vyžaduje adekvátní léčbu.

Musí se očkování proti pneumokokům opakovat, nebo jsem chráněná celoživotně?

O nutnosti přeočkování po řádně provedeném prvotním očkování zatím nemáme dostatek údajů. U dětí víme, že chrání minimálně 5 let. Pokud je očkován kojenec, překlene se tím doba, která je pro závažný průběh nemoci nejrizikovější.

MUDr. Zuzana Vančíková, CSc.  je uznávaným odborníkem v oblasti alergologie, imunologie a plicního lékařství. Promovala na 1. lékařské fakultě UK v Praze v roce 1986. Poté byla postgraduální studentkou imunologie v Československé akademii věd. Od r. 1995 pracovala na oddělení klinické imunologie na Bulovce a v r. 1997 nastoupila na 1. dětskou kliniku FN Motol v Praze a stala se odbornou asistentkou 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. V letech 2010-12 pracovala na Pediatrické klinice IPVZ fakultní Thomayerovy nemocnice v Krči, 2012-2015 byla primářkou dětského oddělení v Hořovicích a od r. 2015 pracuje na Klinice dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK na Karlově v Praze. Dlouhodobě se odborně specializuje na alergologii a imunologii a dětskou pneumologii.

Autor: red
Video se připravuje ...