Základní třídění plemen skotu je podle původu, prošlechtění, geografického rozšíření a užitkového směru. Plemena krav se dělí jednoduše na mléčná, s kombinovanou užitkovostí a masná. Mezi mléčnými plemeny najdeme například černostrakatý skot-holštýn, červenostrakatý skot (českou stračenu) a jerseyský skot. Mezi plemena kombinovaného užitkového typu patří například plemena horského strakatého skotu-švýcarský strakatý skot, německý strakatý skot, montbeliardský skot atd. K masným plemenům, tedy krávám, které se primárně nedojí, a jejich chov je určený pouze na maso, patří například belgické modré plemeno, skotský náhorní skot neboli highland, galloway, hereford, aberdeen-angus a další. V České republice se v bio režimu chová na mléko český strakatý skot, hojně se vyskytuje například jersey nebo masná plemena highland a aberdeen-angus.

Způsoby chovu a jejich rozdíly

Chov skotu se u nás dělí v podstatě jen na dva typy. Prvním z nich je vazné ustájení, které se hojně využívalo v dobách minulých. Dnes se objevuje minimálně, a to spíše v malochovech. Druhým typem chovu je volné ustájení, u něhož je kladen větší důraz zejména na dobré životní podmínky, tedy welfare. Nejlepší podmínky pro život nabízí nejen skotu, ale všem zvířatům, bio farmy, jejichž hospodaření i chov se řídí zásadami ekologického zemědělství.

Ekologické zemědělství disponuje dvěma druhy ustájení. První je celoroční na pastvině, které je využívané především u chovu masného skotu typu highland, kterému i pobyt ve sněhu udělá radost. Druhý typ ustájení je částečně ve stáji, kdy krávy ale mají vždy přístup do výběhu či rovnou na pastvinu. Tento systém se využívá především u mléčných plemen. Stáj musí být navíc vybavena dostatečným prostorem k odpočinku i dalšími doplňky, jako jsou například drbátka apod. Dojnice chované v ekologických chovech i tak tráví většinu života na pastvě a v případě ustájení musí mít dostatek místa k pohybu i krmení. „Ekologické zemědělství respektuje potřeby zvířat, krávy mají možnost žít v téměř přirozených podmínkách a tento přístup vede k prevenci nemocí. Ekologické dojnice také většinou žijí mnohem déle, protože nejsou degradovány jen na stroje na mléko, ale zachází se s nimi s patřičnou péčí,“ uvedla Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Zájem o bio maso stále stoupá

Živočišná výroba zaznamenala v roce 2017 nárůst počtu ekologicky chovaných zvířat, a to o 2,5 % oproti roku 2016. Na ekofarmách bylo chováno více než 418 tis. kusů zvířat. Stejně jako v předchozích letech dominoval jednoznačně chov skotu (256 tis. kusů a 88 %), následovaný chovem ovcí (99 tis. kusů a 7% podíl). Produkce masa činila v roce 2017 celkem 6 693 tun. Největším podílem je zastoupeno hovězí maso, jehož produkce se meziročně téměř nemění a dlouhodobě tvoří 90 % celkové produkce bio masa. V roce 2017 se na chov skotu soustředilo celkem 2 767 ekofarem. V ekologickém zemědělství se kromě skotu hojně chovají také koně, ovce, kozy, prasata, drůbež, králíci i včely. Pokud maso nakupujete v obchodech, dbejte vždy na kvalitu a vybírejte to, které je označeno logem biolistu či biozebry.

Jaké hovězí maso si na ekofarmě vybrat?

Pokud se chystáte na farmu za nákupem pěkného kousku bio hovězího masa a nechcete odjet s celou krávou, pečlivě si rozmyslete, co vlastně chcete s masem v následujících dnech dělat. Například nízký a vysoký roštěnec i vysoká žebra je dobré nechat projít dlouhým procesem zrání až 40 dní při velmi nízké teplotě kolem 0 stupňů. Pro kvalitní hovězí vývar vyberte žebro nebo hrudí, případně krk, pupek i bok. Nejdokonalejší guláš připravíte z kližky. K pečení a dušení je nejvhodnější svíčková, kýta, roštěnec i plec. Svíčková se perfektně hodí pro přípravu bifteků, z kýty připravíte skvělé steaky, roštěnky, ptáčky, závitky i rolády. Roštěnec si ponechte na grilování či roastbeef. Plec je nejlepší do omáček, ale také na steak či na nudličky do masové směsi.

Na farmu nejen pro maso

I vy patříte mezi milovníky kvalitního mléka a mléčných výrobků? Vyzkoušejte biomléko přímo z ekofarmy! Zájem o biomléko v Evropě stále stoupá, jeho spotřeba i počet producentů meziročně výrazně roste. V posledních několika letech se jeho produkce v členských státech zvýšila až několikanásobně. „Dlouhodobě vnímáme trend rostoucí poptávky po bio mléčných výrobcích. Tento trend, který jednoznačně vyčtete z každé statistiky k ekologickému zemědělství, potvrzují také naši sedláci,” dodává Urbánková. Biomléko obsahuje až o 68 % více zdraví prospěšných omega-3 mastných kyselin než běžné mléko, minimum zbytkových pesticidů i antibiotik a až třikrát více kyseliny linolové. Poptávka se u nás zvyšuje nejen po mléku z ekologického zemědělství, ale také po lokálních mléčných produktech v bio kvalitě.

Co je BIO?

BIO je certifikovaný systém hospodaření podložený národní i evropskou legislativou s vlastním kontrolním systémem garantovaným ze strany státu. BIO může být pouze ta potravina, která splňuje zákonem dané a státem kontrolované požadavky pro ekologické zemědělství. To je založeno na osevním postupu a péči o půdu. Pole jsou plná života, nepoužívají se na nich umělá hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované organismy ani chemické postřiky. Zvířata nejsou pouze využívána, ale je o ně s láskou pečováno. Produkce biopotravin v ekologickém zemědělství přírodu neničí. Naopak ji zlepšuje a uchovává pro příští generace.

Autor: www.myjsmebio.cz

Bioprodukty jsou vždy viditelně označené logy, která smí používat pouze ti producenti, jenž dodržují přesné legislativní zásady ekologické produkce. Systém prověřování je nastaven tak, že minimálně jedenkrát za rok projde celý řetězec od prvovýroby až po distribuci kompletní speciální kontrolou, která je nadstavbou pro standardní kontroly v konvenčním zemědělství. 

Článek vznikl ve spolupráci s www.myjsmebio.cz