Nejrizikovějšími skupinami jsou děti do pěti let a senioři. Počátky tzv. bakteriálního zápalu plic, který způsobují mimo jiné pneumokokové bakterie, bývají často zaměňovány s běžným nachlazením nebo kašlem. Onemocnění přitom probíhá velmi rychle a může mít až fatální následky. 

Příznaky a léčba

Příznaky zápalu plic jsou závislé na původci, který ho způsobuje, a mohou se značně lišit. Obecně se jako příznaky zápalu plic uvádí kašel, bolest na hrudi, horečka a obtížné dýchání. Diagnóza je stanovena na základě rentgenu plic a vyšetření sputa (tzv. chrchel, či hlen). Léčba závisí na příčině zápalu plic, bakteriální infekce se léčí antibiotiky a podpůrnou symptomatologickou léčbou. Jedním z původců těžkého zápalu plic mohou být pneumokokové bakterie. Proti nim dnes již naštěstí existuje snadno dostupné očkování.

Statistiky mluví jasně

Pneumokokové bakterie mohou být přítomny v horních cestách dýchacích až
u 5 - 10 % zdravých dospělých a 20 - 40 % dětí. Nejčastější výskyt pneumokokových onemocnění je vázán na zimní měsíce, což souvisí s vyšším výskytem virových respiračních onemocnění a přenosem pneumokoka kapénkovou cestou. Malé epidemie mohou vzniknout v uzavřených kolektivech při výskytu nového sérotypu v prostředí. Inkubační doba invazívního pneumokokového onemocnění je jeden až tři dny. Celosvětově je pneumokok odpovědný dokonce za téměř 50 % komunitních pneumonií*. V Evropě pak onemocní pneumonií přibližně 3 milióny dětí do pěti let věku a umírá kolem 50 000 dětských pacientů,
z toho 19 000 novorozenců. V České republice se tato nemoc ročně týká 100 000 - 150 000 lidí, z toho je kolem 30 000 dětí do pěti let*.

Možnosti prevence

Za vhodnou prevenci je považována správná životospráva, vyvarování se kouření, u malých dětí kojení, a také očkování. „Přitom pro seniory na 65 let věku je účinná konjugovaná vakcína proti pneumokokovým infekcím nově plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Lidé v této rizikové věkové skupině tak mohou spojit bezplatné očkování proti chřipce, na které mají nárok už několik let, s bezplatným očkováním proti pneumokokům a nechat se tak očkovat v rámci jedné návštěvy lékaře proti dvěma onemocněním,“ uvádí MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Lidé mají často obavy o zdraví svých blízkých a dělají si starosti s tím, jak je ochránit. Podle primářky Roháčové je přitom klíčové začít prevenci zákeřných infekčních onemocnění především u sebe, protože řada z nich je nakažlivá a snadno šiřitelná.

*ZDROJ: Krbková, Pneumokokové infekce u dětí a jejich prevence, strana 2