Klima v letadle je podstatně jiné, než na jaké jsme zvyklí v běžném životě.
V letadle je vzduch silně upravován jak tepelně, tak i vlhkostně. Zvláště při dálkových mnohahodinových letech je patrné zatížení dýchacího systému nízkou vlhkostí (vzduch v prostoru letadla je klimatizován, tedy je suchý) a změnami teploty. Minimální vlhkost vdechovaného vzduchu silně negativně působí na sliznice a každý z nás asi zažil pocit sucha a plného nosu po dlouhé cestě letadlem.

Další šok zažívá dýchací systém člověka po příletu do tropických či subtropických krajin, kdy se ocitáme v prostředí nadměrné, pro nás nezvyklé, vlhkosti vzduchu. Celodenní pobyt v tomto vlhkém prostředí a následná noc v klimatizovaném pokoji (opět suchý vzduch!!) může způsobit potíže rázu přechodné rýmy, zasychání sekretu, kýchání a nadměrné sekrece
z nosu. I v těchto případech je vhodné u citlivých osob a alergiků používat preventivně nosní spreje s upravenou mořskou vodou, které lze během dlouhého letu a po návratu domů používat. Sliznice tak dostává účinnou podporu pro svoji samočisticí schopnost a je méně náchylná k vzniku případné infekce.

V letadlech bývá limitovaná možnost protažení dolních končetin, čímž je omezeno zapojení svalové pumpy a právě tento stav je většinou příčinou propuknutí trombózy. Trombóza sama o sobě život neohrožuje, nebezpečný je však okamžik, kdy vystupujete z letadla. Tehdy totiž hrozí největší riziko utržení trombu a následná plicní embolie s možným následkem smrti.
Jako účinná prevence vzniku trombózy je třeba tabletka Acylpyrinu.

Mnohokrát se při cestách letadlem skloňuje termín Syndrom turistické třídy. Ten postihuje cestující z ekonomické i z první třídy letadel, stejně jako lidi na dlouhých cestách autobusem nebo autem, pokud mají málo zastávek. U disponovaných lidí ho vyvolává dlouhé sezení a malá možnost pohybu, při kterých se zhorší cirkulace krve a zvýší pravděpodobnost vzniku
krevní sraženiny. Podílí se však na něm i suchý vzduch v letadle a další příčiny.

Pokud se sraženina nerozpustí, může ucpat některou z cév a způsobit vážné potíže nebo také smrt (na plicní embolii, infarkt nebo mrtvici). Při letu i po něm. Roli spouštěče nehraje podle odborníků jen sklon ke srážení krve a choroby krevního oběhu (trombóza, špatný žilní návrat, poruchy krevní srážlivosti apod.). Významné riziko představuje také stres včetně strachu z konkrétního letu nebo z létání vůbec, podobně, jako:kouření a obezita, hormonální antikoncepce a některé léky, cestování ve vysokém stupni
těhotenství, které zhoršuje potíže s žilním návratem, ale také po porodu včetně šestinedělí,dehydratace způsobená přílišným pitím kávy a hlavně alkoholu před letem nebo během něj, lékaři nedoporučují létat alespoň 10 dní po operaci břicha, v důsledku rozpínání plynů hrozí porušení sešité části střev.

Riziko syndromu turistické třídy sníží, když si dáme den před letem nebo před cestou tabletku Acylpyrinu, případně léků, které obsahují stejnou účinnou látku.  Neměl by chybět v žádné příruční lékárničce, neboť jeho účinná látka - kyselina acetylsalicylová - tlumí jako analgetikum lehké a střední bolesti hlavy, krku, nosních dutin, zubů, kloubů, svalů či bolesti při menstruaci a coby antipyretikum snižuje zvýšenou teplotu. Zároveň příznivě protizánětlivě při léčbě revmatismu a snižuje výskyt kardiovaskulárních onemocnění.

Také bychom měli dostatečně pít nějaký neslazený nealkoholický nápoj, optimální je litr za dvě hodiny letu. A do letadla si vzít volný oděv, teplé ponožky i přezůvky, abychom si mohli na sedadle nebo v uličkách zacvičit a rozproudit krev. O vhodných cvicích se lze poradit s letuškami. Lidé, kteří mají problémy se žilami a krevní srážlivostí by si měli vzít elastické
punčochy, které zlepšují žilní návrat.