Laboratorní experimenty prokázaly, že pravidelně a dlouhodobě působící spánková deprivace vede k nejčastější formě demence – Alzheimerově chorobě.
Při dlouhodobě působící nespavosti se zvyšuje ukládání beta amyloidových proteinů v mozku, přitom tento jev provází vážnou degenerativní chorobu.
Množství amyloidu v mozku myší při laboratorních pokusech vzrůstalo právě v bdělém stavu a naopak poklesalo, když hlodavci šli spát. A když myším bylo bráněno uměle ve spánku, hodnoty amyloidového plaku byly ještě mnohem vyšší.
„Spánková deprivace značně akcelerovala tvoření beta amyloidového plaku,“ potvrdil doktor David Holtzman z Missouri, podle něhož může nespavost souviset se vznikem Alzheimerovy choroby.
Alzheimerova choroba souvisí s celou řadou vnějších faktorů, které na člověka za jeho života působí. Podle odborníků z Missouri tím může být i nespavost či nedostatek spánku.
Diskuse ke článku
.
Články odjinud