Na jednoho pálí v zaměstnání slunce, druhého ofukuje studený proud z klimatizace. Jedno ale mají společné – bez ohledu na počasí od nich šéf vyžaduje dobrý pracovní výkon. Lékaři ale varují: V létě může v práci jít o zdraví!

Z horka bolí hlava

Horko na pracovišti může vyvolat vyčerpání, bolesti hlavy, úpal, úžeh, nebo dokonce křeče. „Příčinou těchto problémů je vysoká teplota okolí, zvýšená vlhkost vzduchu, přímé ozáření sluncem nebo nadměrné ošacení,“ vypočítává lékařka Petra Štěpánovská. (www.ulekare.cz) Organismus se pak přehřívá, je narušena jeho termoregulace a dochází ke ztrátám vody. „Varovnými příznaky jsou bolesti hlavy, neklid, zmatenost, nevolnost a zvracení, apatie,“ říká lékařka Petra Štěpánovská. Zvláště opatrní by podle ní měli být lidé s alergií, nemocemi srdce nebo lidé s chronickými záněty dýchacích cest.

Klimatizace způsobuje nachlazení

Nebezpečné ale můžou být i přehnaně studené místnosti nebo větráky otočené přímo na obličej.

Proudící vzduch totiž zvyšuje odpařování potu, člověk se ochlazuje, až se prochladí a dostane rýmu. Větráky by proto neměly směřovat proud přímo na člověka a pro klimatizaci je pak ideální teplota asi o pět stupňů nižší, než je teplota venku. Velké teplotní rozdíly totiž můžou vyvolat nepříjemné nachlazení nebo letní angínu.

Jezte málo, ale často

Pečený bůček se zelím a šesti knedlíky, smažený řízek nebo hranolky zbytečně zatěžují v horku žaludek. Místo podobných kalorických bomb raději při obědě volte libová masa a místo přílohy si k nim poručte spoustu zeleniny. K lehké svačině si dopřejte ovoce a chybu neuděláte, ani když sáhnete po kefíru nebo jogurtu. Vyhnout byste se raději měli těžkým salátům s majonézou. Lékaři také doporučují rozdělit si jídlo do menších porcí a jíst méně, ale častěji (nejlépe po třech hodinách).

Opatrně s klimatizací

Jen o pět stupňů méně, než je teplota venku. Tak by měla vypadat ideálně seřízená klimatizace, která zbytečně nezatěžuje lidský organismus. Velké teplotní rozdíly mezi vnitřním a venkovním prostředím totiž můžou způsobit vážné zdravotní problémy. Nejčastěji jde o zánět dutin, angínu nebo zánět spojivek. Nejopatrnější by měli být lidé, kteří mají problémy se srdcem. Přechody ze zimy do tepla způsobují organismu šok a mohou zavinit kolaps, nebo dokonce infarkt.

Dejte přednost bavlně

Světlé oblečení z přírodních materiálů – tak by mělo vypadat ideální letní oblečení do práce. Světlé barvy totiž lépe odrážejí sluneční paprsky a i psychicky se v něm člověk cítí lépe. Oděvy s větším obsahem bavlny pak umožňují tělu "dýchat" a nebudete se v nich potit tak jako v tričku, které obsahuje silon nebo jiné uměliny (ty totiž neumožňují odpařování potu, a tak se v něm budete doslova koupat). Vhodné je také hedvábí nebo len či jiné lehké a vzdušné materiály.

Pijte minerálky

Pijte, i když zrovna nemáte žízeň. „Pocit žízně není spolehlivým ukazatelem, lidé by sami měli myslet na to, že mají hodně pít,“ říká lékařka Petra Štěpánovská. Většinou stačí pitná voda. Ideální je pít častěji a v malých dávkách a k obvyklým nápojům přidat půl litru minerálky bez bublinek. „V menší míře můžeme pít i ovocné šťávy, džusy nebo ovocné čaje. Nevhodné jsou sladké limonády a káva, silný čaj, alkohol, které mají močopudné účinky a mohou dehydratovat,“ popisuje lékařka.

5 nejčastějších otázek

1. Může mi práce v horku poškodit zdraví?

„Záleží na vašem aktuálním zdravotním stavu a schopnosti přizpůsobit se zvýšené tepelné zátěži. Obecně můžou vysoké teploty způsobit nadměrnou únavu a nesoustředěnost, která může skončit úrazem. Pokud horko trvá déle, může se objevit nevolnost až zvracení, průjmy, krvácení z nosu a úst, problémy s dýcháním.“

2. Jsem řidič tramvaje a v létě mám v kabině často i padesát stupňů. Existuje nějaká teplota, při které už můžu odmítnout pracovat?

„Ne, ale máte nárok na více přestávek. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. zákoníku práce totiž přesně stanoví střídání cyklů práce v horku a odpočinku pro jednotlivé pracovní činnosti, podle fyzické námahy, tj. energetického výdeje pracovníka. Pro řidiče je bez omezení povolena celá pracovní směna do teplot 34 °C. Při 40 °C musí mít po 56 minutách přestávku asi 25 minut.“

3. Můžu si teplotu v práci změřit normálním teploměrem?

„Můžete, ale zjistíte jen momentální teplotu. Tzv. výsledná teplota na pracovišti se musí měřit kulovým teploměrem (to je teploměr umístěný v černé kouli, která simuluje přestupy tepla mezi okolím a člověkem), který dokáže zohlednit i tu obtěžující sálavou složku i proudění vzduchu. Takže když je na normálním teploměru v kabině řidiče 29 °C, tak na kulovém teploměru může klidně být 40 °C.“

4. V práci máme v létě hrozné horko a já jsem už prodělal infarkt. Můžu odmítnout pracovat?

„K tomu, abyste ze zdravotních důvodů odmítl práci v horku, musíte mít doporučení od lékaře.“

5. Pracuji v kanceláři, kam "pere" sluníčko od rána do večera. Můžu vyžadovat pití zadarmo?

„Ani lidé v kancelářích, ani třeba zmínění řidiči tramvají nebo autobusů nemají ze zákona nárok na nápoje zdarma. Záleží jen na dobré vůli zaměstnavatele nebo na kolektivní smlouvě.“

Odpovídala Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu