Neděle 22. prosince 2024
Svátek slaví Šimon, zítra Vlasta
Oblačno 4°C

Účinnější léčba CUKROVKY

31. října 2008 | 10:21

Dříve či později to od doktora uslyší každý sedmý obyvatel Česka: "Máte cukrovku." Vždy to znamená úpravu dosavadního životního stylu a mnoho omezení.

V lepším případě budete brát pravidelně tabletky a začnete si hlídat svůj jídelníček a váhu, v horším případě si začnete pravidelně píchat inzulín. Pro všechny diabetiky ale mají lékaři hned několik dobrých zpráv.

Cukrovka je v civilizovaných zemích jedním z nejčastějších chronických onemocnění, je jí postiženo více než 200 milionů lidí po celém světě a tento počet rychle narůstá. Je to celoživotní chronické metabolické onemocnění, jehož příčina je v nedostatečné produkci nebo v nedostatečném využití inzulínu.
Až z 90 % je cukrovka spojena s obezitou, která postihuje v důsledku špatného životního stylu stále mladší generace.

Inzulínová analoga
"Protože dosavadní úspěšnost léčby byla žalostných 50-60 procent, stále se vyvíjí nová, která by byla účinnější a pro pacienta výhodnější," říká přednosta interní kliniky Fakultní nemocnice v Motole prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA.
"V léčbě diabetu 1. typu se v současné době stávají standardem Inzulínová analoga. Je to molekulárně pozměněný inzulín, jehož účinek lze lépe předvídat a s jeho pomocí směřovat hladinu glykémie k hodnotám zdravého člověka. Analoga se vpravují injekčně do podkoží 4 – 5 x denně. Mají prokazatelně rychlejší nástup a kratší trvání účinku," popisuje přednosta Milan Kvapil.

Téměř dokonalá pumpa
Další novinkou v oblasti Diabetologie je CSII – inzulínová pumpa neboli kontinuální podkožní inzulínová infuze. Ta představuje novou možnost inzulínové terapie. Podstatou léčby je trvalý přísun inzulínu do podkoží ve velmi malých dávkách po celý den. Tento způsob umožňuje větší přiblížení fyziologické sekreci inzulínu.
Inzulínová pumpa je v podstatě elektronický přístroj velikosti mobilního telefonu vybavený aplikačním systémem k podávání inzulínu. Ten je do podkoží břicha, hýždí, stehen nebo paží přiveden speciální kanylou přes infúzní set. Kanyla se musí znovu přepíchnout za 3 – 5 dní. Je velmi odolný a také vodotěsný. Pacient si také může upravovat dávky inzulínu podle jeho aktuálních potřeb v rámci jeho momentální fyzické aktivity a jídelníčku. Důležitá je ovšem motivace pacienta k pravidelnému měření hladiny cukru v krvi glukometrem.
"Výhody léčby inzulínovou pumpou jsou značné: Snížení celkové dávky inzulínu, zkvalitnění života, relativní uvolnění diabetické diety a režimu, omezení hypoglykémií , odpadají neustálé aplikace inzulínovými pery," vysvětluje Milan Kvapil.
Zahraniční studie prokázaly, že přestože léčba pumpami je dražší, vede nakonec k finanční úspoře, protože snižuje výskyt komplikací diabetu. Náklady na terapii pozdních komplikací totiž představují více než polovinu celkových nákladů na diabetes.

Archív
Autor: Archív

Podkožní senzor
Další systém, který by měl být v České republice k dispozici začátkem příštího roku, je uzavřený okruh infúzních pump. Do podkoží je umístěn senzor, který neustále měří glykémii. Tento senzor je propojený s infúzní pumpou a díky tomu je inzulín do těla vpravován podle výšky aktuální glykémie. Tento nesmírný pokrok v léčbě velmi usnadní pacientovi život s touto chorobou.

Nové léčebné postupy se týkají i Diabetes 2. typu.
Pro tento typ cukrovky jsou kromě již zaběhlých perorálních antidiabetik (ve formě tabletek) nově užívány tzv. inkretiny. Inkretiny jsou hormony představující další systém regulace glykemie. Jejich účinek je komplexní a nadějný. Nový léčebný přípravek se nazývá Exenatid, který se 2 x denně aplikuje do podkoží injekční stříkačkou. Jeho velká výhoda tkví v tom, že jednak snižuje glykémii a zároveň redukuje váhu pacienta o 4 - 5 kg. Riziko hypoglykémie není vysoké a to je pro organismus pacienta velmi důležité. Mohou se ovšem vyskytovat některé nežádoucí účinky, například zvracení. Ve vývoji jsou nyní další inkretinová analoga, která budou mít stejné výhody jako Exenatid a aplikace bude nutná pouze jednou denně – tzv. LIRAGLUTID nebo jednou týdně – tzv. LAR. Tyto léky napodobují účinky přirozeně se vyskytujících inkretinových hormonů. Je zapotřebí upozornit, že to není inzulín, ovšem skvěle dokáže mj. sekreci inzulinu stimulovat.
Další novinkou je Sitagliptin, který patří mezi nová antidiabetika. Je ve formě tablet užíván jednou denně. Snižuje glykémii, při užívání sice pacienti méně hubnou, ale má méně nežádoucích účinků.

Diabetes 1. typu

(je nutné dodávat inzulín)

Vzniká nejčastěji v dětském věku či věku do 35 let, může však vzniknout kdykoliv v průběhu života. Je závažný nejen tím, že je nutné doživotně dodávat inzulín, ale vyvolává také řadu komplikací. Při nedodržování přísné diety může výrazně zkracovat život.

Diabetes 2. typu

Tímto typem trpí naprostá většina diabetiků (asi 90%). Vyvíjí a projevuje se v průběhu středního až vyššího věku a je spojen s inzulínovou rezistencí, kdy hladiny inzulínu mohou být snížené nebo mohou být i normální, ale tělo nedokáže inzulín zpracovávat. Častější výskyt tohoto typu DM je u lidí obézních a se sníženou tělesnou aktivitou. Velmi typický je rodinný výskyt.
I když je někdy k léčbě užíván inzulín, není na něm pacient životně závislý, protože inzulínová sekrece přetrvává.
Léčba je různá - vždy však obnáší úpravu životního stylu, snížení hmotnosti a vždy je zahájena úpravou výživy. Pokud úprava stravováním nestačí, lékař navíc zahájí léčbu perorálními antidiabetiky – tabletkami.

Diabetes 2. typu
Autor: PROFIMEDIA.CZ

Diabetes 3. typu

Vzniká na základě jiných chronických onemocnění.

Diabetes těhotenský

Postihuje asi 4 procenta těhotných žen. Rozvíjí se v těhotenství a poté obvykle vymizí.

Co dělá inzulín?
Inzulín je hormon bílkovinné povahy, který je tvořen B - buňkami ve slinivce břišní. Jeho hlavní funkcí je snižovat glykémii ( hladinu glukózy v krevní plazmě) několika mechanismy. Slinivka břišní tvoří také glukagon, ( ten naopak glykémii zvyšuje) Glukagon spolu s inzulínem reguluje hladinu glykémie tak, aby se udržovala ve fyziologickém rozmezí 3,5 – 4,5 mmoll/l.

Proč diabetici hodně močí?
Chybějící účinek inzulínu vede k vzestupu glykémie. Tento stav částečně mění vlastnosti krve a když hodnota přesáhne 9,5 mmoll/l, přestupuje glukóza do moči. Moč je hustší a ledviny se snaží tento stav upravit zvýšením vody v moči. Na základě toho pacient často a hojně močí a má zvýšený příjem tekutin. K dalším příznakům patří žíznivost, hubnutí, únava, dech je cítit po acetonu, rány se dobře nehojí, může se objevit svědění v oblasti genitálu, velmi často pacient trpí plísněmi, např. mezi prsty na nohou.

AKUTNÍ KOMPLIKACE DIABETES

Hypoglykémie a hypoglykemické kóma
(glykémie nižší než 2,8 mmol/l)

Může nastat po předávkování inzulínem nebo po zvýšené tělesné aktivitě. Je to stav, který se také často objevuje při dietní chybě, zejména když se pacient včas nenají.

Příznaky: nevolnost, hlad, slabost, pocení, zrychlená tepová frekvence, zmatenost ani agresivita nejsou vyloučeny (chování připomíná opilost), mělký dech bez zápachu, třes na končetinách, křeče, brzy nástup bezvědomí.

První pomoc při hypoglykémii: je-li postižený při vědomí a spolupracuje-li, podáme mu cukr v jakékoliv podobě. Sladký nápoj, kostku cukru pod jazyk apod.

Při ztrátě vědomí je riskantní podávat cokoliv ústy - může dojít k zadušení. Je nutné podání glukagonu či glukózy Záchrannou zdravotnickou službou.

Hyperglykémie a diabetické kóma
(glykémie vyšší než 10 mmoll/l)

Je to stav, ke kterému dochází při velkém přísunu cukrů nebo při nedostatečné či chybějící předepsané dávce inzulínu.

Příznaky: Hluboké, pomalé dýchání, z dechu může být cítit aceton, dehydratace, žízeň, zrychlený puls, slabost, suchá kůže, poruchy vnímání a vědomí, bezvědomí nastupuje pomalu po několikadenní malátnosti.

První pomoc: Ověření glykémie pomocí glukometru, pokud je pacient při vědomí – je nutné dodávat postupné malé dávky krátkodobého inzulínu a opakovat měření hladiny glykémie. Při bezvědomí s přítomností dechu a pulsu uložíme pacienta do stabilizované polohy a okamžitě zavoláme lékaře

CHRONICKÉ KOMPLIKACE

* Komplikace specifické – typické pro diabetes mellitus. Drobné cévy se zužují či zakřivují a dochází k nedokrvení.

* Postižení cév oční sítnice, sítnice není dostatečně prokrvována, čípky v oku zanikají a člověk přestává ostře vidět. To může vést až k slepotě.

* Postižení ledvinových klubíček
Ta se mohou vazivově měnit až zaniknout.

* Může vzniknout až ledvinové selhání.

* Postižení drobných cév

Projevuje se např. sníženou citlivostí na bolest na dolních končetinách, brněním, pálením prstů dolních končetin, atd.

Co pro sebe můžete udělat?

* Sledujte pravidelně svůj zdravotní stav

* Změňte svůj životní styl, přestaňte kouřit, vyhýbejte se alkoholu, začněte s pravidelnými pohybovými aktivitami (procházky, jízda na kole, plavání...) a vyhýbejte se pokud možno stresu.

* Upravte si svůj jídelníček na základě doporučení lékaře a striktně dodržujte diabetickou dietu. Snažte se omezit pokrmy, které obsahují cukry, naučte se nesladit nebo užívat umělá sladidla.

Čokoládu s vysokým obsahem kakaa si může dopřát každý.
Autor: archiv BPŽ

* Vhodné je snížit příjem kuchyňské soli.

* Preferujte hlavně zeleninu, bílkoviny, drůbeží a rybí maso. Omezte přísun ovoce, to totiž také obsahuje hodně cukrů. Jezte častěji, pravidelně a v malých dávkách nejlépe 5 – 6 krát denně.

* Nedílnou součástí zdravého režimu je také správný pitný režim.

* Pečujte o svůj zrak, chrup a dutinu ústní a nezapomínejte na své nohy. Udržujte je v teple a suchu, dodržujte jejich pravidelnou hygienu, zvolte vhodné ponožky ( bez gumiček) a správnou obuv.

* Nezapomínejte na to, že až z 50% procent má vliv na léčbu sám pacient, ten totiž z poloviny rozhoduje o tom, jak úspěšná jeho léčba bude a do jaké míry se u něj projeví diabetické komplikace.

SLOVNÍČEK

Glykémie - koncentrace glukózy v krvi
Glukagon - hormon produkovaný A-buňkami slinivky břišní, který působí proti účinkům inzulínu, zvyšuje glykémii
Inzulín - hormon bílkovinné povahy, tvořený v buňkách Langerhansových ostrůvků slinivky břišní, které se označují jako B - buňky
Inzulínová rezistence - špatná vnímavost buněk k inzulínu
Nekróza - odumírání buněk a jejich přítomnost v organismu
Gangréna - druhotně změněná nekróza s bakteriální infekcí

Autor: Jana Šlegrová