Mladá dívka si vytvořila seznam jídel, která se bála jíst. Často vůbec nejedla nebo jejím jediným zdrojem potravy byla miska ovesné kaše."Byla jsem odhodlaná stát se lepší tanečnicí. Začala jsem cvičit bez toho, abych něco vůbec jedla. Když mi řekli, že mám na balet velká stehna, chtěla jsem s tím zkrátka něco udělat," uvedla teenagerka.
Po roce, kdy její váha klesla o 25 kilogramů a začaly se u ní projevovat zdravotní potíže, se rozhodla situaci řešit. "Někdy jsem se cítila tak slabá, že jsem se nedokázala zvednout z postele. Kvůli tomu, že jsem byla tak hubená, mi selhaly ledviny," řekla Margherita. V tento moment pochopila, že se nemusí stydět za svůj duševní stav a že musí se svou váhou něco začít dělat a začít jíst.
Nyní se už Margherita necítí tak vyčerpaně a dohání svůj ztracený čas. Stále usiluje o to stát se tanečnicí, ale ví, že se musí starat také o své tělo. Zotavování se z poruchy příjmu pro ni byla jedna z nejtěžších zkoušek v životě. "Myslím, že bychom měli všichni bojovat za léčbu anorexie. Milujte své tělo a sebe a nedovolte nikomu, aby vás někdy srazil na dno," vzkázala Margherita.