S vodou se nebojuje. Jihomoravský kraj našel řešení, jak na ni vyzrát
Co u nás způsobuje větší škody – oheň, nebo voda? Možná by většina z nás odpověděla, že oheň. Paradoxně tomu je ale přesně naopak. Můžeme si jen připomenout povodně, které se před dvaceti lety prohnaly naší republikou. Společně s těmi na Moravě v roce 1997 patří k nejničivějším přírodním katastrofám moderní české historie. Celkem si povodně vyžádaly v Česku 138 životů a způsobily škody za 170 miliard korun.
Podle odborníků na klimatické změny nás čeká jejich stále častější výskyt, neboť posledních 30 let patří k povodňově nejaktivnějším. S oteplováním celé planety se totiž zvyšuje objem vypařené vody stejně jako objem, který se z mraků vrací zpátky na zem. Sílí tak otázka, jak povodním čelit. Na ni odpovídá Jihomoravský kraj svým projektem financovaným ze dvou třetin z evropských fondů. Z celkové částky 6,4 milionu korun zaplatila EU 4,5 milionu korun. Jeho realizací se mají snížit hrozivé následky při povodních a zvýšit bezpečnost občanů. Kraj díky této pomoci rozšířil možnosti krizového řízení o 23 mobilních sirén a 13 elektrocentrál.
Nová protipovodňová opatření chrání 310 469 obyvatel ČR. |
Prevence na prvním místě
Povodně a záplavy patří mezi velmi nákladné přírodní pohromy v EU. Jako jednoduché řešení se nabízí vysídlení z blízkosti řek. Tyto oblasti jsou ale velmi úrodné a žádoucí pro zemědělství. Vhodnějším jednáním je proto rozšíření varovného informačního systému. Což je podporováno i evropskými prostředky.
Obecně platí, že prevence je vždy ekonomicky výhodnější řešení než náprava následků. Například posílení systému hrází sníží ekonomické škody až o polovinu. Stejně tak zmenšuje riziko nebezpečí pro místní. Tímto směrem se ubírá i projekt Jihomoravského kraje. Technologické opatření má v ohrožených městech a obcích zlepšit systém varování obyvatel pro případ povodní velkého rozsahu. Přispívají ke zvýšení bezpečnosti obyvatel a ochrany jejich majetku. Díky tomu také dojde ke zkvalitnění komunikace mezi orgány krizového řízení a složkami integrovaného záchranného systému.
Projekt vyšel celkem na 6,4 milionu Kč. Evropské fondy na něj přispěly částkou 4,5 milionů Kč. |
Stupně povodňové aktivity
Povodňovou aktivitu můžeme rozdělit do tří skupin:
- stupeň – bdělost: Nastává při hrozbě povodně. Situaci na vodním toku monitoruje hlídková služba. Zaniká, když nebezpečí pomine. Nedochází ještě k rozlití toku mimo hranice břehu. Tedy ani ke hmotným škodám na majetku
- stupeň – pohotovost: Vyhlašuje ho příslušný povodňový orgán, když nebezpečí přerůstá v povodeň, ale ještě nedochází k větším rozlivům. Menší rozlivy ničí příbřežní louky a porosty, nepáchají ale výrazné majetkové škody. Provádí se opatření dle povodňového plánu.
- stupeň – ohrožení: Vyhlašuje ho příslušný povodňový orgán v době povodně při bezprostředním nebezpečí nebo při vzniku větších škod, ohrožení majetku a životů v záplavovém území. Dochází k zaplavování měst a obcí, provádí se zabezpečovací, záchranné a evakuační práce.
Snížit uhlíkovou stopu byla pro sportovní halu v Toužimi díky dotacím hračka
Lidská činnost se prokazatelně podepisuje na kvalitě životního prostředí a zásadně ovlivňuje klimatické změny. Pokud bychom všichni dali hlavy do písku a nic s tím nedělali, tak život, jak ho známe dnes, bude v ohrožení. Přiložit ruku k dílu může téměř každý. Začít je možné třeba zateplením svého domu, což podporují i evropské prostředky. Takové stavby nepotřebují tolik vytápět, takže jejich uhlíková stopa v tomto ohledu mnohem nižší. A zároveň také ušetří vaše peněženka za spotřebu energie.
Přes 75 000 domácností si zlepšilo energetickou třídu. |
Oba tyto argumenty hrály důležitou roli v rozhodování vedení obce Toužim. Městečko v Karlovarském kraji o 3 582 obyvatelích se může pochlubit sportovní halou. Právě té se týkal modernizační projekt financovaný z fondů EU, během kterého se vyměnila původní okna za plastová, byly instalovány nové vstupní dveře, zateplila se fasáda a střecha. Sportovní hala představuje důležitý bod setkávání toužimské komunity. K tomu slouží také bufet s oblíbenou zastřešenou terasou. Zateplení sportovní haly Toužim vyšlo zhruba na 4,7 milionu Kč. Z toho 1,8 mil.Kč bylo financováno z evropských fondů, zbylá částka byla vyplacena ze státního rozpočtu.
Celkové zateplení haly stálo téměř 5 milionu Kč. Fondy z EU na ni přispěly necelé 2 miliony Kč. |
Litoměřická knihovna šetří energie
Energetická krize citelně nezasahuje jen domácnosti, ale také podniky a instituce. Proto je potřeba hledat cesty, jak energiemi šetřit a zároveň tím nezatížit životní prostředí. Evropská unie podporuje projekty, které se tímto směrem vydávají.
Z toho důvodu poskytla dotace také knihovně Karla Hynka Máchy v Litoměřicích. V historické budově, ve které sídlí, si nechala nainstalovat systém řízeného větrání, který dovnitř přivádí čerstvý vzduch. To ocení zejména pracovníci, ale i návštěvníci budovy.
Součástí nového zařízení je rekuperační výměník, který dokáže částečně zachycovat chlad nebo teplo z odváděného vzduchu. Tento systém výrazně uspoří energie na vytápění budovy a nezanechá zbytečnou uhlíkovou stopu. Pořízení vzduchotechniky stálo necelé 4 miliony Kč. Fondy EU podpořily projekt částkou 2,8 milionu Kč. Zbylou částku doplatily veřejné zdroje Česka.
Instalace vzduchotechniky v litoměřické knihovně stála téměř 4 miliony Kč. Z toho necelé 3 miliony Kč přispěly evropské fondy. |
Energeticky úsporná opatření si do své domácnosti můžete pořídit i vy, aniž by vás to finančně zničilo. Díky programu Nová zelená úsporám zároveň pomůžete k ochraně životního prostředí. A to se počítá!
Podpora se dá čerpat například na:
- stavby a renovace rodinných i bytových domů (zateplení fasády, střechy, stropů, výměna oken a dveří)
- solární termické a fotovoltaické systémy
- zelené střechy a venkovní stínicí techniky
- podzemní akumulační nádrže na zachytávání dešťové vody
- rekuperace – systém řízeného větrání se zpětným získáváním tepla
- výměnu zdrojů tepla za tepelná čerpadla, kotle na biomasu či napojení na centrální zásobování teplem
- pořízení a instalaci dobíjecích stanic pro osobní vozidla
Na co všechno můžete čerpat dotace? Podívejte se zde.
Pro více informací klikněte sem.