Problematikou restitučních nároků a jejich spravedlivého vyrovnání se už několik let zabývá Mgr. Milan Prieložný z advokátní kanceláře INVICTA.
Jak se restituční nároky dědí?
Administrativně nejjednodušší je, když držitel odkáže restituční nároky konkrétnímu dědici ve své závěti. Mnohem častěji se ale setkáváme s případy, kdy restituent považoval restituční nároky za vyčerpané, nebo o jejich existenci vůbec nevěděl. V takovém případě se restituční nároky většinou dědí ze zákona na pozůstalé dědice. Důležité je, že k prodědění dojde i v případě, že tyto nároky nebyly zahrnuty do pozůstalosti s ostatním majetkem, protože o nich v průběhu dědického řízení nikdo nevěděl. Takové nároky zůstávají zachované a je možné je projednat v tzv. dodatečném projednání dědictví.
Je možné převést restituční nároky na potenciální dědice ještě za života držitele restitučního nároku? Např. při zhoršujícím se zdravotním stavu.
Ano, možné to je. Zejména restituenti v pokročilém věku rozhodují v předstihu o předání restitučních nároků svým blízkým. Aby bylo taková darování platné a restituční nárok nezanikl, musí se ale jednat pouze o příbuzného v řadě přímé (např. děti, vnoučata), manžela, registrovaného partnera, nebo restituentova sourozence.
Co má udělat člověk, který si není jistý, jestli je, nebo není právoplatným dědicem restitučních nároků?
Měl by se obrátit na pozemkový úřad s dotazem, zda eviduje restituční nárok jeho právního předchůdce. Může se však stát, že pozemkový úřad eviduje takový nárok jako vyčerpaný, nebo jej neeviduje už vůbec. Osobně proto doporučuji, nechat si tuto zásadní skutečnost u pozemkového úřadu ověřit prostřednictvím někoho, kdo se restitucemi profesionálně zabývá.
Jak se dědicové dozví, že zdědili restituční nároky?
V ideálním případě je zdědění restitučních nároků uvedeno v usnesení o dědictví. Pokud ale v době úmrtí restituenta pozemkový úřad evidoval jeho nárok jako vyčerpaný, pak se restituční nároky v usnesení o dědictví nemusí objevit. Opět proto doporučuji obrátit se s dotazem prostřednictvím zkušeného prostředníka, například advokátní kanceláře, přímo na pozemkový úřad. Jeho evidence totiž nemusí být správná.
Co musí následně udělat, aby mohli svá práva uplatnit?
To závisí na tom, jestli pozemkový úřad eviduje restituční nárok ve správné výši. A protože tomu tak poměrně často není, musí dědici restitučního nároku pro jeho plné uplatnění nejprve dosáhnout opravy jeho ocenění. To znamená ověřit historické podklady, které dokládají skutečnou výši nároku.
Poradí si s tím dědicové sami, nebo je zapotřebí nějaká odborná pomoc?
Podle našich zkušeností si v situacích, kdy pozemkový úřad neeviduje žádný zbývající nárok pozůstalého, ani notáři moc neumí poradit. Proto určitě doporučujeme pomoc odborníka a to zejména při komunikaci s pozemkovým úřadem, aby dědicové dosáhli zaevidování zděděného nároku ve správné výši.
Kdy dědí jednotlivec? A kdy dědí rodina, nebo více dědiců?
Pokud restituent sepsal závěť, mohl v ní určit konkrétní osobu, která zdědí všechny restituční nároky, nebo veškerý restituentův majetek. V případech, kdy závěť chybí, přecházejí nároky na dědice podle zákonných skupin. V první řadě jde o manžela/manželku a děti. V dalších skupinách pak mohou dědit i vnuci/vnučky, strýcové/tety, bratranci/sestřenice atd.
Může se stát, že se dědic nedozví, že restituční nároky zdědil?
Ano, může. Stává se to zejména v těch situacích, kdy už pozemkový úřad neevidoval žádný zbývající nárok restituenta. Pokud ale dědic ví, nebo tuší, že jeho předchůdce restituční nárok uplatnil, je možné, že zdědil i právo na vypořádání nároku, i když v usnesení o dědictví zmínka o restitučních nárocích není žádná. V takových případech proto rozhodně doporučuji evidenci restitučního nároku předchůdce u pozemkového úřadu ověřit. S chybami v evidenci se setkáváme poměrně často.