Letní kempy mají pokračování. Školy dostaly peníze na další doučování

Jak se kempy povedly

Primárních cílů kempů bylo několik. „Velká část realizovaných kempů měla součástí programu cílené doučování látky, kterou účastníci probírali v rámci distanční výuky v průběhu pandemie covid-19. Potřeby doučování u konkrétních žáků pomáhaly identifikovat základní školy. Menší část z těchto kempů byla zaměřena na doučování cizího jazyka, kdy část programu byla vedena například v anglickém jazyce. Všechny kempy měly ve svém programu pohybovou složku, díky které kompenzovaly absenci sportu a volnočasových kroužků u cílové skupiny v době pandemie,“ píše ministerstvo školství ve své tiskové zprávě z 26. října, která shrnuje, jak se kempy povedly.

Výsledky? Na každém kempu jiné

Kempy měly zároveň snížit nerovnosti dětí v přístupu ke vzdělávání a pomoci jim s návratem do jejich sociální bubliny. Proto byly také zdarma, aby na ně docházely i děti z rodin, jež si normálně letní tábory dovolit nemohou. A samozřejmostí bylo také děti rozhýbat a pracovat s jejich duševním zdravím. Právě mezi školáky vzrostl totiž během pandemie například výskyt úzkostného chování. Jednotné výstupy nicméně kempy neměly. Starali se totiž o ně různí organizátoři a nikde nebylo předem dané, jaké aktivity mají probíhat, v jakém objemu se má stát jejich součástí učivo a jaké učivo by to mělo být. Tímto způsobem byly kempy od počátku nerealizovatelné i díky tomu, že se na jednom doučovacím kempu sešli prvňáci s páťáky, děti z různých škol a s různou úrovní znalostí. Jak si s tím tedy organizátoři poradili?

Realita skutečných kempů

Jak to všechno probíhalo, než se tábory rozběhly a kdo v nich vlastně učil? „Nábory dětí se dělaly až ve chvíli, kdy bylo jasné, že organizace – v našem případě MAS nad Prahou – dotace od ministerstva skutečně získá. V první fázi šla pak informace do nejbližší školy v Líbeznicích, která pak nabídku tlumočila rodinám dětí, které by si letní tábory jako takové nemohly dovolit, a samozřejmě také do rodin, jejichž děti potřebovaly po covidu podporu ve vzdělávání,“ popisuje konkrétní postupy při organizaci letních kempů Iveta Kameníková z Centra volného času v Měšicích, kde proběhly hned čtyři tábory. „Každý z nich vedli dva pedagogicky vzdělaní pracovníci: pedagogové, studenti pedagogiky, ale také volnočasové lektorky s pedagogickým vzděláním, které měly na starosti vždy maximálně 17 dětí, převážně z prvního stupně,“ pokračuje Iveta Kameníková.

Pomozte nám vyplnit dotazník a zapojte se do soutěže o zajímavou cenu!

Děti fungovaly skvěle

Organizátorům se povedlo vyřešit i otázku, jak vzdělávat děti různého věku, s různým stupněm vzdělání a školních znalostí „Navázat přímo na školní výuku nešlo, ale každý z táborů měl své téma. Lektorky vytvořily například tábor cílený na důležité osobnosti. V jednom dni byl v centru pozornosti Galileo Galilei, a pak se probíralo všechno, co souvisí s vesmírem, planetami. U Kryštofa Kolumba jsme zase cílili na cestování, poznávání nových zemí, jejich zvyky a podobně. A děti fungovaly skvěle. Ty starší automaticky pomáhaly mladším, čímž se mnohé rozdíly v jejich znalostech dané už jen různým věkem povedlo smazávat,“ popisuje Iveta Kameníková, podle které se tak dokonale povedlo akcentovat i tolik potřebnou postcovidovou socializaci dětí.

A co bude dál?

Aby letní doučovací kempy nezůstaly „jen tak viset ve vzduchu“, navázalo na ně ministerstvo dalšími 250 miliony, které jdou už od září v rámci Národního plánu doučování přímo do škol, k pedagogům, kteří už sami mohou doučovat a doučují děti, které to i nadále potřebují. Stát počítá s podobnou podporou po další dva až tři roky. Do doby, než se podaří srovnat u všech dětí následky covidového distančního vzdělávání. Sledovat nejnovější informace o plánu doučování můžete na ministerském webu doucovani.edu.cz

Ministerstvo pro doučovací kempy vyčlenilo původně na 100 milionů korun, které se ve formě dotací měly rozdělovat mezi pořadatele kempů. Ti se rekrutovali například ze samotných škol, středisek volného čau, Junáka, Skauta, ale také z lokálních organizací. Zájem potenciálních pořadatelů byl tak velký, že v rámci dotací přerozdělilo ministerstvo nakonec 260 milionů korun, které stačily na realizaci 5169 doučovacích kempů po celé ČR. A přestože se pořadatelé místy potýkali s až čtvrtinovou absencí přihlášených dětí, ve finále kempy úplně zdarma prošlo celkem 89 328 žáků základních škol (oproti původně odhadovaným 93 000 dětí).

Projekt časopisu Maminka K tabuli půjde… České školství! podporuje Nadace České spořitelny.