2°C
V řadě případů však dnes sami nevíme, co vlastně znamenají, a tak jen dodržujeme to, co známe z období dětství, co nám servírují obchodní řetězce nebo co vídáme v televizi. Připomeňte si ty nejznámější z nich i to, co nám symbolizují.
Velikonoční beránek
Beránka lze považovat za nejznámější velikonoční atribut. Původně měl symbolizovat Ježíše Krista a jeho z mrtvých vstání, kdy byl nazván beránkem božím, který přišel vykoupit hříchy a spasit svět. V pozdější době se spíše ujal zvyk obětování nejčistšího beránka ze stáda, který měl v po celý rok chránit rodinu a domov. Právě proto si v tuto dobu pochutnáváme na jehněčím nebo si dopřáváme beránka v podobě sladkého piškotového pečiva. Symbol beránka má zároveň výraznou roli a tradici i u židů.
Kočičky
Trhání takzvaných kočiček neboli pučících prutů z jív má také symbol v historii a křesťanství a souvisí přímo s Ježíšem. Když totiž přijížděl do Jeruzaléma, lidé ho vítali palmovými větvemi. Tato tradice tak symbolizuje právě ony palmové větve, je však upravena na naše podmínky a vegetační prostředí. Během květné neděle pak byly kočičky vysvěceny v kostele, odkud si je lidé odnášeli do svých domovů. Věřilo se, že je ochrání před nemocemi, neštěstím a zlem.
Řehtačky
Další z tradičních symbolů, pro změnu velikonočního veselí, byly řehtačky. Ty mají být slyšet v období od Zelného čtvrtka do Bílé soboty, tedy v době, kdy utichají kostelní zvony, které podle tradice odlétají do Říma, a právě řehtačky je nahrazují. Rovněž se traduje, že jejich zvuk vyhání definitivně zimu.
Jidáše
Jedním z tradičních velikonočních pokrmů jsou i jidáše. Jedná se o pečivo z kynutého těsta nejčastěji slazené medem, které má tvar svinutého provazu, někdy i smyčky. Symbolika je zde naprosto jasná a pečivo svým tvarem připomíná provaz, na kterém se právě Jidáš oběsil. V minulosti se hojně věřilo, že kdo sní o Velikonocích jidáše, bude mít po celý rok pevné zdraví.
Velikonoční vejce
Vejce jsou pradávným symbolem Velikonoc, původně tedy ještě oslav vítání jara. Jako takové symbolizuje nový život, znovuzrození, plodnost a úrodu a s jarem se tak dokonale pojí. Náznaky zdobení vajec se objevovaly už v pravěku, později ve starověkém Egyptě nebo Persii. V té době se vejce barvila hlavně na červeno a dávala do hrobů zemřelých, dokonce se objevilo i zlaté vejce, a to v královské hrobce v Sumeru.
Křesťanství následně přijalo symboliku vajec. Traduje se, že Ježíš při svém putování požádal chudou hospodyni o kousek chleba. Ta jej však neměla, a tak ho pohostila vejcem pečeným v popelu. Po jeho odchodu však zjistila, že se skořápky proměnily ve zlaté. Základním symbolem křesťanství se později stalo vejce červené, které mělo symbolizovat právě Kristovu krev.
V průběhu let se však ujaly i další barvy, jež mají rovněž specifický význam.
Červená – láska, nový život, ochrana
Zelená – mládí, příroda, jaro
Žlutá, zlatá – světlo, slunce, připomínka Kristova putování a proměnění skořápek ve zlaté
Modrá – víra, naděje, čistota, svěcená voda
Samotné zdobení a dekorování vajec je jednou ze základních velikonočních tradic, kterou stále dodržujeme. Vejce můžeme zdobit voskem, slámou, za pomoci drátkování, vařením v cibulových slupkách, a to jak celého vejce, tak speciálním zabalením s přiloženými lístky bylin či koření, která následně vytvoří zajímavé kresby a obrysy. Vedle těchto tradičních postupů, které však umí stále menší množství populace, můžeme vyzkoušet i barevní ve speciálně připravených barvách na vejce (např. OVO).
K dispozici už dnes jsou vedle tradičních práškových barev i tekuté nebo gelové barvy, které vynikají sytostí a mnohdy se dokonce nemusí rozmíchávat v horké vodě. V poslední době se vše zrychluje a ani barvení či dekorování vajec není výjimkou. Stačí například použít mikrotenové rukavice a gelové barvy nakapat do dlaní, v nichž uvařené vejce promneme a o rychlé a nenáročné barvení je postaráno. Dopřát si dokonce můžeme i speciální barevné efekty, (např. Stříbrný třpyt, Zlatý třpyt) díky kterým budeme mít elegantní a tradiční vejce a můžeme se tak vrátit i k samotném kořenům Velikonoc a připomenout si zlaté vejce Ježíše Krista.
Pravé české Velikonoce by jednoduše bez letitých českých tradic a obarvených či dekorovaných vajec nebyly skutečnými Velikonocemi. Připomeňte si tradice alespoň v tomto čase a doplňte svoji velikonoční tabuli například o vejce s motivy slámy, kraslic, ale především vítání jara, jarních říkánek či drátkování, které dnes již seženete v podobě obtisků, ale i smršťovacích košilek nebo velikonočních kreativních setů, které vám mohou zdobit domácnost i po zbytek jara.
Smršťovací košilky ve stylu jarních beránků - návod na postup:
1. Na uvařené vajíčko navlékněte košilku.
2. Vajíčko s košilkou položte na lžíci a ponořte na 3 sekundy do horké (80 – 95°C) vody. Vyjměte vajíčko z vody a nechte oschnout.
