Na Zugspitze jsem si splnila dětský sen! Sáňkování na tři kilometry dlouhé sjezdovce! | Pro ženy | Blesk.cz

Na Zugspitze jsem si splnila dětský sen! Sáňkování na tři kilometry dlouhé sjezdovce!

28. února 2018 | 06:00

Splněný dětský sen. To přesně jsem zažila v lyžařském středisku Ehrwald Alm, které je součástí Zugspitz Areny. Sjíždět tady sjezdovku za nočního osvětlení můžete celkem na třech kilometrech. A co jiného si někdo, kdo se narodil v srážkovém stínu nedaleko Prahy, kde se sníh objevil párkrát za zimu, může přát než jezdit nahoru a dolů a nemuset přitom ani tahat sáňky?

Musím přiznat, že co se týče sáňkování, jsem nikdy nic lepšího nezažila. Po skončení běžného lyžařského dne tady prostě na chvíli zavřou sjezdovku, aby ji večer osvětlili a otevřeli od půl sedmé do půl desáté pro sáňkaře. A jezdí tu nadšeně jak místní, tak samozřejmě turisté. Místní jsou o něco odvážnější a vybavenější. Takže moc dobře vědí, že vedle helmy a opravdu dobrých bot, kterými budete brzdit,  se vyplatí vzít si s sebou i čelovku.

Jeden takový jezdec mě míjel téměř nadzvukovou rychlostí, takže jsem si sotva stihla všimnout, že mu bylo minimálně 60 let. Užíval si to dokonale, stejně jako já. Za dvě hodiny jsme stihli trať projet celkem sedmkrát, nahoru nás pohodlně dovezla gondola a dolů jsme frčeli několik krásných minut. Překonali jsme přitom celkem 400 výškových metrů. Cena za dospělého je 24 eur, pokud máte skipas, tak jen 18. Pro děti od 6 do 15 let je to za 14, se skipasem 11 eur.

Mezitím jsme se stihli občerstvit v jedné z několika chat, které mají otevřeno a v nichž to opravdu žije. Šnaps a samozřejmě pivo zde tečou proudem, tady si nemůžete nevšimnout, že zdejší obyvatelé se podobají spíše těm, kteří bydlí v Mnichově, než těm, kteří nedaleko odtud žijí v italské části Alp a dávají přednost vínu. A navíc se tu v některých hospodách kouří, což vás asi překvapí. Ale nebojte, vždy je to stavebně velmi dobře odděleno.

Sáňkovat se dá i v jiných částech oblasti. Nabízejí ho i Biberwier, Berwang, Grubigstein v Lermoosu nebo Bichlbach. Více informací najdete zde.

Jižní svahy

Hora Zugspitze se rozkládá přesně na rakousko-německé hranici. Díky ledovci jsou na ní zaručeny dobré sněhové podmínky, které jsou pochopitelně podpořeny umělým zasněžováním. Navíc jde o lokalitu dobře dostupnou z České republiky.

Skiareál na Zugspitze se rozkládá jak na německé, tak na rakouské straně hory. Tyrolská, čili rakouská, strana má jednu výhodu – jižní svahy, a tedy více slunce. Tiroler Zugspitz Arena nabízí na rakouské straně 7 skiareálů s přibližně 140 km sjezdovek. Většina z nich je červených a modrých, můžete si ale pořídit Top Snow Card, díky které se dostanete i do německé části, čímž stoupne variabilita sjezdovek, ale i délka tras na více než 200 km.

Sjezdovky jsou hodně propletené, ale široké a vydrží upravené až do odpoledních hodin i o slunných víkendech, kdy je areál plný. Lanovky jsou rychlé, moderní a většina z nich je i vyhřívaná.

Běžky

Tyrolská strana Zugspitze se ovšem zdaleka nesoustředí jen na sjezdaře. Protože kolikrát má člověk na horách pocit, že šest dní na sjezdovce je skoro škoda! Na úpatí hory Zugspitze si můžete vychutnat zimu i prostřednictvím dalších radovánek, na které vám doma třeba nezbývá čas. Celý areál nabízí například přes 100 km skvěle upravených tratí pro běžkaře, bruslařské areály a trasy, na které můžete vyrazit i ve sněžnicích.

V zimě jsou k dispozici upravené pěší trasy, kam se můžete vydat s průvodcem i bez něj. Čím dál tím populárnější jsou také túry se sněžnicemi nebo večery s loučemi. Na své si ovšem přijdou i skialpinisté, i jim středisko nabízí několik tras, nedotčenou přírodu a fantastické výhledy.

Svítání se snídaní

K parádním zážitkům patří i vyjet si až na vrchol Zugspitze. Tam se dostanete kabinovou lanovkou Tiroler Zugspitzbahn z rakouské strany, můžete jet pochopitelně i z německé. Na samotném vrcholu hory vás v první řadě čeká úžasný panoramatický výhled na vrcholky německých, rakouských, švýcarských i italských kopců, kterých je za dobrého počasí vidět až 400.

Navštívit tu můžete expozice věnované vysokohorské turistice a hlavně stavbě místních lanovek, které patří mezi ty, které se v Alpách objevily jako první. V místní restauraci se můžete najíst, jsou tu klasické místní klobásy, špecle nebo třeba segedínský guláš. Nic zdravého nečekejte. Mě osobně zaujala možnost vidět zde při snídani svítání slunce nad Zugspitze. Termíny jsou předem dané, letos máte šanci až na podzim. Vystoupat na horu za tmy a sledovat východ slunce ve výšce 2963 m je jedna z věcí, kvůli kterým bych se na Zugspitze vydala i mimo lyžařskou sezonu.

Jak se tam dostanete?

Cesta z Prahy přes Mnichov trvá kolem šesti hodin, záleží na hustotě provozu.
Výhoda? Obejdete se i bez rakouské dálniční známky.

Ceny skipasů:

Dospělí – 45 E / 1 den, 240 E / 6 dní
Děti (615 let)  23.50 E / 1 den, 120 E / 6 dní
Mládež (1618 let) – 36 E / 1 den, 215.50 E / 6 dní
Více informací najdete zde.

Autor: Irena Sládečková
1080p 720p 360p
DesktopMobile