Romantické rododendrony

Pěnišníky rostou planě většinou v podrostu vysokých stromů, vyhovuje jim polostín nebo takzvaný bloudivý stín a mírně vlhká půda. Proto i na zahradě byste měli podobné stanoviště aspoň částečně napodobit. Nesvědčí jim přílišný sluneční úpal, nevhodná jsou také místa větrná a mrazové kotliny. Budete je sázet k domu? Pak volte raději severní stranu. V našich podmínkách rododendrony nejlépe rostou ve středních a vyšších polohách, kde je vyšší vzdušná vlhkost, půdní vláha a v zimě dostatek sněhu.

Pěnišníky mají rády půdu kyselou (pH 4,1 – 5,4), velmi humózní a lehkou. Vysazujte je spíše do větších jam a na zahradách se zásaditou půdou vyplňte jámu kyselým substrátem. Během vegetace přihnojujte zásadně přípravky bez vápníku. Vzhledem k prodeji převážně kontejnerovaných sazenic lze rododendrony vysazovat po celou vegetační dobu, problém nebývá ani s přesazováním větších rostlin. Na co ještě dbát? Na zalévání. Máte-li pouze vodu s vysokým obsahem vápníku (tvrdou), zalévejte jen dešťovkou. Pěnišníky koření mělce, a proto je neokopávejte. Slehlý substrát raději pokryjte rašelinou nebo lesní hrabankou – podpoříte růst nových kořínků a zabráníte přílišnému vysychání.

Největší předností pěnišníků je jejich mnohotvárnost a barevná škála květů. Najdou se zde barvy od čistě bílé a krémové, mnoha odstínů žluté, růžové, lososové, meruňkové, karmínové, šarlatové, purpurové, fialové, až po téměř modrou. Po odkvětu jsou tyto keře s tmavozelenými lesklými listy vhodným pozadím pro záhony letniček i trvalek podobně jako konifery. Od pěnišníků jsme zvyklí oddělovat azalky. Ty bývají zpravidla opadavé. Toto dělení je však relativní, protože obě skupiny patří do stejného rodu Rhododendron.

Plant Publicity Holland (www.rostlinamesice.cz)