Začínáme s výsevy zeleniny

Nejen majitelé vytápěných skleníků, ale i pilní pěstitelé nemají volno ani zkraje nového roku. Vědí totiž, že už koncem ledna se vysévá zelenina pro ranou sklizeň. Víte, která je nejlepší? Šlechtitelka upozorňuje: ředkvičky mají krátkou vegetační dobu.Semena okurek v rašelinových jiffech dobře vyklíčí za pár dnů. Její opravdu hodně: rajčata, papriky, okurky, celer, také květák, kedlubny, ředkvičky... Celerové pojednání Vyplatí se vysít, pokud se rozhodnete vypěstovat si vlastní sadbu. Celer je teplomilná zelenina s dlouhou vegetační dobou 180 až 240 dní od výsevu do sklizně. Proto začněte s výsevem včas, nejlépe v lednu nebo začátkem února, do misek nebo truhlíčků. Použijte velmi jemný, pokud možno předem prosátý substrát. Nemáte teplý skleník? Výsevní nádobky uchovávejte u okna. Semena pomalu klíčí, proto dbejte na stejnoměrnou vlhkost substrátu. Po vzejití rostlinek je důležitý řídký výsev. Drobné rostlinky ve stadiu děložních lístků přepíchněte znovu do truhlíčku na vzdálenost asi 3 cm od sebe. Za několik týdnů povyrostou, tak je ještě jednou přesaďte, tentokrát na vzdálenost asi 8 cm do sadbovačů po 1 rostlině. Při každém přesazování zkracujte rostlinkám kořínky o třetinu až polovinu, kvůli lepšímu vývoji kořenů. Předpěstované silné rostliny se vysazují na stanoviště ve druhé polovině května do předem dobře vyhnojené půdy. Sazenicím znovu zkraťte kořínky a částečně i listy. Vysazujte je mělce, tak hluboko, jak rostly v sadbovači, do sponu 40x40 cm, a pravidelně zalévejte, dokud se neujmou. Doposud nejžádanější odrůdou je Maxim, ale ani nové odrůdy se nechtějí nechat zahanbit. Vyzkoušejte například Albín s velkými bulvami a dobrou odolností proti tvorbě dutiny, který je vhodný ke dlouhodobému skladování. Nebo Neon, který také slibuje velký výnos, bulvy bez dutin, stále bílou dužninu i po uvaření. I tato odrůda se hodí pro déletrvající skladování. Pozor na celer Jeho sazeničky jsou choulostivé na chlad, proto je otužujte několik týdnů před výsadbou. Právě nachlazení mladých rostlinek může vést k tvorbě květu během léta. V takovém případě se bulva vůbec nevyvine. Semínka celeru vysévejte řídce a velmi mělce. Papriky, rajčata a okurky U paprik si vyberete snadno, osvědčuje se řada odrůd jako PCR, Štěpánka, Josef F1, Stalagnit, Anna F1, Jamajka nebo Lubica F1. Papriky vyžadují časný výsev vzhledem k dlouhé vegetační době a především poměrně pomalému klíčení - někdy trvá až 3 týdny. Výsev je poměrně jednoduchý: použijte prosátý substrát, v poslední době se osvědčuje agroperlit, semena rozložte asi 1 cm od sebe. Za 7 až 21 dní vyklíčí, pak je přemístěte do sadbovačů po 1 rostlině. Před výsadbou ven je lze ještě jednou přesadit do květináčů o průměru 5 až 8 cm. Z rajčat se pro rané výsevy hodí Start F1, Pedro F1, Tajfun F1, Goldkrone a jiné. Osivo vysévejte řídce do připraveného jemného substrátu. Semena klíčí poměrně rychle a po objevení prvního pravého listu malé rostlinky přesazujte po jedné do sadbovačů. Silné, dobře vyvinuté rostliny pak přesazujte po jedné do skleníku. Ze skleníkových okurek jsou oblíbené Marta F1, Carmen F1 a Saladin F1, z krátkých hadovek zkuste Sherpu F1 nebo Baby F1. Pro výsevy okurek se hodí rašelinové jiffy, ve kterých mají semena stálou vlhkost a velmi dobře vyklíčí za pár dnů. Brukvovitá zelenina Nyní se vysévá květák a kedlubny k rychlení. Vhodné jsou odrůdy Delta, Gameta i Fastman, z kedluben pak vynikající svou máslovou chutí modrá odrůda Blankyt nebo z hybridních Troja F1 a Kartágo F1. U kedluben však buďte opatrní na použití chlévského hnoje; mladé bulvy jsou náchylné k praskání vlivem nadměrného obsahu dusíku. Ředkvičky se také hlásí o slovo Konec ledna je vhodným termínem pro výsevy odrůd k rychlení, jako jsou například Saxa, Slovana, Faraon, Prima, Tercie, Kvinta nebo Sexta. Šlechtitelka ing. Jitka Hrubešová radí: "Ředkvičky mají velmi krátkou vegetační dobu, od 28 do 38 dnů. Můžete je vysévat do pařeniště i skleníku velmi brzy, abyste si obstarali brzký zdroj čerstvých vitaminů v zimě. Ředkvičky patří mezi nejoblíbenější zeleniny pro svůj atraktivní tvar, vybarvení, ranost a výjimečnou chuť. Navíc jsou velmi zdravé, obsahují mnoho vitaminu C, minerálních látek, především síru, železo, hořčík a vápník. Typickou kořenitou až mírně štiplavou chuť způsobuje hořčičný olej. Semena se vyplatí vysévat řídce, aby vám odpadla namáhavá práce s jednocením."

Vypěstujte si ze semínek Majoránka zahradní (Majorana hortensis) Vyžaduje teplejší polohy a hlinité půdy ve staré síle, nesnáší přímé organické hnojení. Semena vysévejte velmi mělce, opatrně zasypte zeminou a půdu udržujte dostatečně vlhkou. Vysévá se buď po špetkách do volné zeminy na dobře zpracovaný záhon, nebo se vysazují předpěstované sazenice ve sponu 20x15 cm po 15. květnu (2 až 3 rostliny do hnízda). Majoránku můžete pěstovat i v truhlíčcích nebo bylinkových hrncích za oknem a na balkoně, s výsevem lze začít už koncem ledna. Buďte trpěliví, roste poměrně pomalu. Jak dosáhne 5 až 6 cm, vyžaduje pravidelnou sklizeň, vždy před rozkvětem natě, jinak ztrácí značnou část své typické vůně. Poslední sklizeň má proběhnout v září, protože je choulostivá na mrazíky. Nať se sklízí nejlépe odstřižením asi 1 až 2 cm nad zemí, aby rostlinky znovu dobře obrostly.