Jehličnany známé neznámé

Kdo by neznal naše tradiční stromy, o kterých se učí už děti na základní škole. Ale když se vás zeptáme, jestli máte třeba i na malé zahrádce borovici, smrk, jedli nebo modřín - také odpovíte ano? Rozpoznat od sebe základní jehličnany není problém. I naše představa o nich asi bude podobná - vysoké silné stromy, které rostou v lese. Ano, jde o lesní stromy, a přesto se dají pěstovat i na velmi malé zahrádce. Patří do ní stejně jako skalničky a trvalky. JEDLE Jde o krásné vznosné vysoké stromy, které ve stáří mívají vodorovné větve. A nepíchají! Jehličí po odtržení odpadá i s kruhovým terčíkem, kterým přisedá k větvičce, a ta zůstane hladká. Na rozdíl od smrku, který má větvičky bez jehličí hrubé a drsné. Naše jediná domácí jedle se nazývá bělokorá (Abies alba), ale vinou znečištění ovzduší ji v našich lesích téměř nenajdeme. Proto by se neměla vysazovat do prokazatelně škodlivého prostředí - do měst, blízko u silnice. Ale nevěšte hlavu, s nepříznivými podmínkami si docela dobře poradí jedle stejnobarvá neboli ojíněná (Abies concolor). Jaké jsou nároky jedlí na pěstování? Hlubší výživné půdy, dostatek vláhy, ale ne zamokření, a v mládí také lehké přistínění. MODŘÍN Mezi naše další domácí jehličnany patří i modřín opadavý (Larix decidua). Zejména na jaře má mladé jehličí úžasnou hráškově zelenou barvu a na podzim se stromy zbarvují zlatě. Modřín bohužel na zimu opadává, je holý stejně jako listnáče, a kvůli tomu ho lidé na zahrádce příliš nechtějí. Modříny vyžadují vzdušné a světlé stanoviště. Na půdu nejsou moc náročné, ale přednost dávají vápenité. Nesnášejí zamokření, zato se znečištěným ovzduším si poradí celkem dobře. SMRK Vysoký kuželovitý smrk ztepilý (Picea abies) je v našich lesích často k vidění. Smrky ztepilé nejlépe rostou ve vlhčí půdě a ve vlhčím čistém ovzduší. Úplně nejskromnější je smrk pichlavý (Picea pungens) a rovněž smrk omorika (Picea omorika), který se také nejvíce využívá pro sadovnické úpravy. Smrk pichlavý zná jistě každý jako „stříbrný smrk“. Oba posledně jmenované smrky se umí vypořádat s městským prostředím. BOROVICE Dělí se podle počtu jehlic ve svazku: evropské druhy mají dvě jehlice ve svazku, další dvě skupiny borovic se chlubí třemi nebo pěti jehlicemi. Mezi domácí druhy můžeme zařadit borovici lesní (Pinus silvestris), borovici černou (Pinus nigra) a borovici blatku (Pinus rotundata). Evropské borovice jsou ze všech našich jehličnanů nejméně náročné. Chtějí světlé místo, zato půdu snesou i nekvalitní (chudou na živiny, písčitou a kamenitou); dokážou vyrůstat i ze skalní štěrbiny. Velmi dobře snášejí sucho. Ale pozor, pro borovice s pěti jehlicemi ve svazku platí, že ta už si žádá vlhčí, hlubší a výživnější půdu (když svazeček utrhnete, snadno si jehlice spočítáte). SUPER KULTIVARY Zaměříme se zejména na druhy a kultivary, které jsou nejen pěkné a zajímavé, ale i vcelku nenáročné na pěstování. Plazivé jehličnany: Velmi krásný pohled nabízejí zakrslé modříny, podobné zakrslým cedrům. V zahradních centrech však stojí 1000 až 3000 Kč, a to je opravdu hodně. Naše tipy: Larix kaempferii 'Wolterdingen', Larix laracina 'Arethosa Bog'. Nízké a plazivé smrky jsou jako stvořené do skalek a nádob: Picea abies 'Pumila Nigr a', Picea abies 'Enchiniformis' a Picea repens. Jehličnany kulovité - keřovité: Dosahují výšky 40 až 100 cm a mezi ně patří řada borovic. Nejlépe vyniknou ve vřesovištích, vždyť i v přírodě rostou ve společenství vřesů. Naše tipy: Pinus mugo 'Wintergold' s nedostižnou zlatavou barvu jehlic, Pinus mugo 'Gnom', Pinus mugo 'Kobold', Pinus uncinata 'Grüne Welle'. Jehličnany vzpřímeně rostoucí: Počítejte s asi 1,5 až 4 m vysokým stromem. Do této skupiny řadíme mnoho druhů i kultivarů. Naše tipy: Picea abies 'Rothenhaus' (pro zajímavý růst mohutných větví), „hadí“ smrk Picea abies 'Viminalis' (větve klesají k zemi, ale pozor, může být až 25 m vysoký), velmi oblíbený doplněk skalek je Picea glauca 'Conica' (říká se mu vánoční stromeček). Nezapomeňte ani na: Picea abies 'Maxvellii', Picea abies 'Pseudoprostrata', Pinus silvestris 'Watereri' a Pinus uncinata.

PŘED NÁKUPEM - ČTĚTE! Vždycky se podívejte na jmenovku a údaje o výšce jehličnanu, abyste si na skalku nezasadili dvacetimetrovou borovici, nebo naopak k plotu, případně před dům zase „skřítka“. Pokud jmenovka chybí a prodávající neví, co má v obchodě, jehličnan raději nekupujte.