Pod sněhovou peřinou

Stromy a keře dřímají pod sněhovou peřinou - myslíte, že nepotřebují vaši péči? Bylo by ale velkou chybou domnívat se, že zimní období je časem klidu, kdy na zahradě nehrozí žádné nebezpečí. Využijte zimní měsíce pro blaho zahrádky a uvidíte, že se vám na jaře odvděčí bujnou zelení i květy. Lesní ataky Právě v zimě útočí na zahrady lesní zvěř. Podaří-li se srnám nebo zajícům překonat plot, je zle. Zanechají za sebou holé, ožrané kmínky bez lýka, které je jejich sladkou pochoutkou. Ti, kdo nemají oplocené pozemky, si doslova koledují o jistou zkázu. Ve většině případů bývají stromy od zvěře tak silně poškozené, že je lepší vykopat je a nahradit novou výsadbou. Dá se těmto škodám předejít ? Nejstarším způsobem ochrany kmenů stromů proti okusům je jich obalení chvojím jehličnanů. Větve zapíchejte kolem kmínků a důkladně je stáhněte provázkem. V horských a podhorských oblastech, kde je vyšší sněhová pokrývka, musíte chvojí vplést až do korunky, jinak by na ni zvěř díky sněhové vrstvě lehce dosáhla. Stejně postupujte také u okrasných keřů. Větve zapíchané kolem nich, svažte v horní části nad keři. Slouží tak nejen jako ochrana proti zvěři, ale i jako stříška proti rozlomení pod tíhou sněhu. A navíc zabraňují ostrému slunci v předjaří, aby k nim proniklo. Mějte na paměti Ochranu proti zimnímu okusu zvěří vyžadují především jabloně, hrušně a okrasné listnaté dřeviny. Naopak peckoviny, jako jsou třešně, švestky, renklódy, a okrasné jehličnany zvěři nechutnají. Do míst, kudy zvěř vstupuje na váš pozemek, se vyplatí dát ořezané větve jejich oblíbených dřevin – zvířátka si na nich pochutnají a vaše stromy už ze svého jídelníčku vynechají. Vybíráme pletivo Mezi stále oblíbenou ochranu patří králíkářské pletivo, má to však háček – práce s ním je dost nepříjemná a ruce rozpíchané do krve nejsou výjimkou. Plnohodnotnou náhradou králíkářského pletiva je však pletivo plastové. Snadno ho nastřiháte obyčejnými nůžkami, lehce se tvaruje i na nepravidelné stromky a keře a výborně odolává povětrnostním vlivům bez změny vlastností výrobního materiálu. Navíc se vyrábí v tmavém odstínu zelené, a proto nepůsobí rušivým dojmem. Jiný způsob ochrany? Nejjednodušší je použití repelentních (odpuzujících) přípravků. Velice dobře se osvědčil například Aversol. Bílou hmotu, připomínající latexovou barvu, rozpusťte na potřebnou hustotu ve vodě a stromy i keře natřete. Po zaschnutí nátěr vydrží několik měsíců a zvěř se jim obloukem vyhne. Nebojte se, v žádném případě nejde o přípravky, které by zvěři způsobovaly zdravotní potíže, nebo dokonce její úhyn! Životodárná míza Další nebezpečí pro stromy, okrasné i užitkové, představují velké rozdíly mezi denní a noční teplotou. Přes den se kůra na slunci roztahuje a pod ní začne protékat míza. Když v noci klesne teplota pod bod mrazu, míza zamrzne, kůra se napne a popraská. Vznikají tak podélné praskliny, které jsou vstupní branou pro infekci mykózami. Z toho důvodu sadaři bílí kmeny vápnem. Bílá barva odráží sluneční paprsky a ochrání kmen před popraskáním. Stačí ale nečekaný zimní déšť nebo mokrý sníh, a vápno se smyje. Proto lépe poslouží vodovzdorný bílý nátěr (například Protekt), který si zachovává plasticitu i po několika měsících, takže při výkyvu teploty vzduchu nepraská. Nejprve z kmenů odstraňte kartáčem vrchní odlupující se borku. Nátěr provádějte v prosinci až lednu, rozhodně však dřív, než míza začne protékat. Sněhová nadílka Co myslíte, je sníh pro vaši zahradu užitečný, nebo škodí? Bez nadsázky tu platí přirovnání „dobrý sluha , ale zlý pán“. Sníh je zdrojem vynikající vláhy, chrání proti mrazu, větru a vysychání. Určitě ho od rostlin neodhazujte, naopak se vyplatí v co největší množství ho nahrnout ke kmínkům a nad kořenový systém. Sníh navíc čistí vzduch, a pomáhá tak hnojit. Ve vyšších polohách, kde leží několik desítek centimetrů sněhu, tato vrstva postačí, ale v nížinách se vyplatí sníh do zahrady ještě přiházet. Zabraňuje také promrzání půdy i při silných mrazech a například sněhový kryt na růžích je lepší ochrana proti namrznutí než hromady chvojí. V důsledku jeho vlastní teploty a v něm uzavřeného vzduchu vzniká mohutná izolační vrstva. Pod sněhovou pokrývkou silnou 30 centimetrů byste při mrazu –30 0 C naměřili teplotu +1 až +3 0 C. Při tání je pak sníh nejlepším zdrojem vláhy. Jak postupně odtává, veškerá voda se pomalu vsakuje do půdy. Na druhé straně mokrý a těžký sníh poláme nejen mladé výsadby, ale často i statné a letité stromy. Proto byste měli pravidelně sklepávat sněhovou pokrývku. Vyplatí se, když keře jednoduše svážete, a tím zabráníte jejich rozlomení pod tíhou sněhu. Na menší okrasné keříky jsou ideální dřevěné stříšky, zručný pěstitel si je vyrobí z odpadového dřeva. Na jaře se jednoduše rozeberou a uloží pro použití v další zimě. Víte, že... ... 1 m3 sněhu dá rostlinám až 100 litrů vody?