2°C
Výsadba z tavolníku nebo dřišťálu je sice v létě pěkná, ale v zimě moc intimity neposkytuje. Stejně jako jiné listnaté dřeviny, které během podzimu opadají a na keřích nezůstanou žádné listy. Proto tam, kde si přejete mít dostatek soukromí celý rok, volte raději jehličnany. Kromě uvedeného příkladu se také báječně hodí jako pozadí trvalek, skalky nebo letničkového záhonu.
Díky současnému trendu výstavby je většina nových zahrádek velmi malých, a proto při výběru dřeviny myslete na to, jak budou vypadat za několik let. Pro snazší výběr vám představíme některé osvědčené druhy.
Středně vysoké
Kdo by neznal túji, i když správný český název je zerav. Právě druh Thuja orientalis Pyramidalis Aurea se opravdu povedl. Zerav východní pochází z Číny a jeho velkou výhodou je poměrně vysoká tolerance vůči suchu, potřebuje ale polostinné stanoviště. Výška se pohybuje kolem 3 m, pouze velmi staré stromy (40 let) mohou být vyšší. Jehličí má jasně žlutou barvu a celá túje působí na záhoně velmi elegantně. Dejte však pozor, jde o vápnomilný druh a ve společnosti kyselomilných rostlin (například rododendronů) by se mu příliš nedařilo. Nejlepší řešení? Na skalce spolu s alpinkami, které mají rády vápník v půdě. Při použití barevně výrazných dřevin postupujte velmi opatrně, jde vlastně o dominantu, zpestření, zajímavý kontrast.
Borovici lesní (Pinus sylvestris) by si do malé zahrádky asi nikdo nedal, ale kultivar Watererii je už o něčem jiném. Dorůstá maximálně do 4 m, jehlice jsou modrozelené a celá dřevina se vyznačuje hustým, kompaktním tvarem. Její plus? Je velmi nenáročná a odolná, snese sucho i horší půdu. Borovice se dobře doplňují s vřesovištními rostlinami a travinami.
Hledáte lahůdku? Prohlédněte si smrk ztepilý (Picea abies) Rotenhaus. Celý růst je totiž velmi nepravidelný a větévky visí dolů, kolmo k zemi. V mládí ho opatřete opěrným kůlem, ke kterému vyvážete kmen. Nejlépe vynikne jako solitér v předzahrádce nebo skalce. Pamatujte, že smrky mají rády vyšší polohy. Nejlépe porostou v polostínu, nesnášejí úpal a sucho.
|
Jehličnany a hnojení Pichláče obecně nemají na přihnojování speciální nároky. Naopak přebytek hnojiva může napáchat více škody než užitku, a to zejména v zimě. Nadměrný přísun živin vyvolá bujný růst a nevyzrálé větévky mohou omrznout. Nejlepší způsob hnojení představují pozvolna rozpustné produkty s dlouhou dobou působnosti. Jsou většinou ve formě tablet nebo granulí, které podle doporučení výrobce aplikujte do půdy nejlépe brzy z jara. |
Nízké a plazivé
Kultivar borovice kleče (Pinus mugo) Wintergold si oblíbí snad každý. Je krásná do skalek a dobře vypadá i v kontrastu s jinými klečemi se zelenými jehlicemi. Už název kultivaru napovídá, že se pyšní zlatou zimní barvou jehlic. Není náročný, snese i sucho a horší půdu. Jako všechny borovice miluje sluníčko, zvládne však i mírný polostín. Dorůstá výšky okolo 1,5 m a výborně se tvaruje.
Smrk pichlavý (Picea pungens) Rock pochází z USA, ale v současné době patří mezi naše nejpěstovanější nepůvodní druhy smrků. Vyznačuje se velkou odolností vůči nepříznivým půdním i klimatickým podmínkám, snese vlhké i suché půdy, nevadí mu ani exhaláty. Kultivar Rock je vysoký okolo 1 m a nejlépe vynikne ve smíšených výsadbách spolu s ostatními jehličnany. Při nákupu se vždy ptejte, jak se konkrétní strom množil. Semenáče rostou rychleji, jejich barva není tolik stříbrná a mají řídký růst. Na první pohled je poznáte podle výrazného terminálního (vrcholového) výhonu. Naopak vegetativně množené smrčky jsou husté a krásně stříbrné, rostou pomaleji a terminál není tak výrazný. Do menších zahrádek se hodí více.
Uhádnete, jak se jmenuje oblíbenec skalničkářů? Cypřišek tupolistý (Chamaecyparis obtusa) Nana Gracilis. Dobře roste i v nádobách a klidně ho můžete mít celoročně na terase nebo na balkoně. Zajímavé jsou jeho větvičky ve tvaru malých vějířků. V tužších zimách byste mladší stromek měli chránit před mrazem větvičkami chvojí nebo bílou netkanou textilií. Tyto cypřišky jsou oblíbené i ve stylizacích takzvaných japonských zahrádek, a to i na velmi malé ploše. Jejich růst je totiž velmi pomalý a svým charakterem se do podobných kompozic dobře hodí.
Při prvním pohledu na zerav západní (Thuja occidentalis) Danica vás asi napadne, že tuto zelenou kouli vytvaroval zahradník. Ale není tomu tak, kompaktní kulovitý tvar je vlastností kultivaru a při své výšce 50 cm se nejlépe hodí do skalek, do nádob na terasu a díky své pravidelnosti i do moderních architektonických úprav. Zeravy západní mají oproti zoravům východním odlišné nároky. Jsou méně náročné jak na půdu, tak na klima. Porostou v jakékoliv lokalitě kromě extrémně větrných a výsušných míst, odolávají mrazu a nevyžadují žádný zimní kryt.
Podobně jako některé jalovce smrček plazivý (Picea abies) Repens "leze" po zemi. Maximální výška je kolem 40 cm a můžete ho využít také jako půdopokryvnou dřevinu na větší ploše. Tvoří velmi hustý a dobře vypadající porost, hodí se do větších skalek a kombinovaných výsadeb.
|
Užitečná pryskyřice Tvoří se v pryskyřičných kanálcích, které procházejí dřevní hmotou a její funkcí je chránit strom nejen proti poranění, ale i třeba před kůrovci a jiným dřevokazným hmyzem. Zajímavost? Zdravý strom se před ataky nebezpečného hmyzu dovede bránit sám – produkuje dostatek pryskyřice, která se vylučuje z rány způsobené kůrovcem. Pryskyřice zalepí dýchací otvory hmyzu, a ten umírá. |
