4°C
Česnek provází lidstvo už od dob neolitu a je nezastupitelný i nyní jako silně aromatická kořenící zelenina s vysokým obsahem antibiotických látek účinných proti bakteriím a virům. Jeho vlastností si cení rovněž farmaceutický průmysl, protože se používá jako výchozí surovina pro výrobu některých léků.
Aromatické škatulky
Pěstitelsky rozdělujeme česneky na ozimé, výnosnější, s výsadbou na podzim, a na jarní, které přijdou na záhony od března (sklidíte sice menší množství, ale zase jde o trvanlivější druhy – můžete je déle skladovat).
Botanicky pak rozlišujeme česneky nepaličáky (nevybíhavé) a paličáky (vybíhavé), které mají pouze obvodové stroužky a střed tvoří květní stvol s pacibulkami (těmi se dá vegetativně množit). Nepaličáky nevybíhají do květu, což znamená, že stvol s pacibulkami netvoří a mají rovněž středové stroužky.
Požadavky na stanoviště a předplodinu
Česnek vyžaduje hlubší hlinitopísčité půdy dobře zásobené živinami i teplou a slunnou polohu. Proti mrazu je odolný. Zařazujte ho do druhé trati, nesnáší totiž čerstvé hnojení. Nejvhodnější předplodiny? Košťáloviny nebo okurky. Naopak nevhodné jsou brambory, rajčata a veškerá cibulová zelenina. Právě ze zdravotních důvodů by se cibulové zeleniny měly zařazovat na stejný pozemek nejdříve po 5 až 6 letech.
Nároky na výživu
Víte, po čem česnek touží ve větší míře? Potřebuje více draslíku, díky němuž se pak může déle skladovat, a dusíku, který má vliv na výnos. Požadavky na fosfor jsou nižší. Celková dávka draselných a fosforečných hnojiv se zapravuje do půdy asi 4 týdny před výsadbou. Dusíkaté přípravky je vhodnější aplikovat nadvakrát: dvě třetiny při výsadbě a jednu třetinu během vegetace. Vzhledem k potřebě síry pro tvorbu silic volte síranové formy hnojiv, a to síran amonný nebo síran draselný.
Ošetření sadby a výsadba
Před výsadbou se česnek rozdělí na stroužky. Vybírejte jen zdravé – pokud se vám stroužky nezdají úplně v pořádku, raději je nepoužívejte, mohly by být napadené houbovými chorobami. Doporučujeme vysazovat stroužky přibližně stejné velikosti a dát přednost tuzemské sadbě, která více odpovídá našim klimatickým podmínkám.
Nepřehlédněte: sadbu je vhodné před výsadbou mořit. Především houby z rodu Fusarium, Botritis, Penicilium a částečně i Sclerotium cepivorum, se moří proti napadení houbovými chorobami přípravkem Rovral FLO. Proti škůdci – háďátku zhoubnému – se používá Sulka. Nejdříve se stroužky moří v pětiprocentním roztoku Sulky 6 až 12 hodin, dále pak Rovralem v dávce 4 g na 1 litr vody asi 20 minut. Ideální je i přidání tekuté výživy Lignohumát, třeba do Rovralu. Okamžitě po namoření a oschnutí stroužky vysazujte. Nezapomeňte: Mořicí suspenze se používá pouze jednou a potom ji můžete využít na zálivku vysazených stroužků.
Česnek vysazujte do hloubky 5 až 7 cm, do řádků vzdálených od sebe minimálně 30 cm, vždy kořenovou částí dolů. Stroužky by měly do zimy zakořenit, ale neprorůst nad zem. Vhodný termín pro sázení? Od konce října a během celého listopadu.
Tip pro trpělivé
Česnek se dá množit také z pacibulek. Jde o tříletý cyklus, kdy si můžete vypěstovat velmi kvalitní a zdravou zeleninu. Prvním rokem vysazujte největší pacibulky. Druhým rokem sklidíte malé česneky o několika stroužcích nebo kulaté cibulky (takzvané jedňáky). Třetím rokem už vás potěší velké česneky. Mezi osvědčené odrůdy patří Dukát, Lukan, Jovan, Vekan, Alexis, Lumír nebo Japo.
Ozimá cibule ze sazečky
Donedávna se pěstovala ozimá cibule ze srpnových výsevů. V posledních několika letech se však začala prosazovat i ozimá cibulová sazečka, například odrůdy Augusta a Radar. Tyto cibule se dají pěstovat prakticky kdekoliv, nemají žádné zvláštní nároky. Vysazujte je do lehčí, hlinitopísčité půdy, varujte se čerstvého vyhnojení. Vyžadují především slunnou polohu a záhřevné půdy, díky kterým pak chutnají jemně nasládle. Ze živin touží hlavně po fosforu a draslíku. Výsadbu provádějte do hloubky 8 až 10 cm, tedy o něco větší než na jaře. Jednotlivé cibulky sázejte asi 5 cm od sebe, vzdálenost řádků bude 25 až 30 cm. Důkladně je zahrňte a v případě extrémního sucha důkladně zalijte.
Pozor: na výsadbu už máte jen pár dnů, ale když nebude mrznout, můžete sázet do konce listopadu i déle. Důležité? Cibulky mají do zámrazu zakořenit, nikoliv vyrašit.
Výsev kořenové zeleniny
Když těsně před nástupem mrazů vysejete i kořenovou zeleninu, především mrkev a petržel, ušetříte si tyto práce na jaře (osivo však nemá vyklíčit před zimou, ale až časně zjara).
Při setí se vyplatí promíchat osivo s dvojnásobným množstvím suchého jemného písku – tak se dá dodržet správný výsevek do hloubky asi 0,5 cm. Řádky po zahrnutí přimáčkněte. Semínka rozhazujte řídce, meziřádková vzdálenost by měla být 25 až 30 cm. Mrkev i petržel rostou nejlépe na záhřevných lehkých půdách s vysokým obsahem organické hmoty. Na nich se také nejdříve sklízí. Z mrkví zkuste odrůdy Karotela nebo Kalina, novinkou mezi odrůdami petržele, vhodnou i pro podzimní výsevy, je Konika. A pokud se rozhodnete pro výsev naťové petržele, můžete ještě teď na podzim vysít například Astru.
