Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 8°C

Jak skladovat brambory

14. října 2008 | 11:21

Neopakovatelný zážitek? Když vytáhnete nať, motyčkou opatrně rozhrnete brázdu a vysypou se vám nádherné čerstvé brambory. Važte si plodů své práce a vhodně je uskladněte.

Na pár záhonků vystačíte s motyčkou, ale když zásobujete bramborami početnou rodinu a osázený pozemek je rozsáhlejší, vyplatí se je vyorávat jednoosým malotraktorem. Vyorávací radlice vynese hlízy na povrch půdy a pak už stačí jen sbírat.


Než je dáte do sklepa
Před uskladněním se vyplatí nechat brambory vydýchat, protože hlízy mají vyšší vnitřní vlhkost. Dejte je na 10 až 14 dnů – volně nasypané v tenké vrstvě – do temné, dobře větrané místnosti s teplotou 15 až 18 °C. Pak brambory vytvoří pevnější slupku, která zamezí "vstupu" skládkovým chorobám. Nepřehlédněte: Když při sklizni za deště hlízy hned napytlujete a postavíte do sklepa, dočkáte se po několika týdnech jejich napadení hnilobami, a milé brambory můžete vyhodit.

Necháte je na sadbu?

Pokud skladované brambory mají sloužit v příštím roce jako sadbové, místo temného sklepa jim dopřejte mírně osvětlený (rozptýlené světlo omezuje vznik a šíření hnilob a podobně jako nízká teplota zpomaluje klíčení). Sadbové brambory s nazelenalou slupkou jsou zdravější.

Pravidla skladování
Zdravé a nepoškozené brambory se nejčastěji uchovávají v dobře větraných sklepech, v nízkých bedýnkách nebo lískách. Pytle jsou vhodné na zvážení nebo transport brambor, ale raději v nich hlízy neskladujte – jak byste je pak v zimě kontrolovali? Brambory při skladování potřebují tmu, na světle rychle zelenají, a tím se v nich vytváří solanin, který vyvolává zažívací potíže. Optimální teplota během skladování se pohybuje mezi 3 až 5 °C, maximálně však do 7 °C . V teplejším prostředí brambory začínají klíčit a při více než 15 °C rychle vadnou a hnijí. Vlhkost vzduchu by se měla pohybovat mezi 85 až 95 procenty.
Nemáte jinou volbu než teplejší sklep? Pak často větrejte. Ale ani přílišné chladno nedělá dobrotu, při teplotě pod nulou začínají hlízy namrzat a při 1 °C sládnou. Tomu se však dá zamezit přikrytím brambor. A jak dlouho ve sklepě vydrží? Délka uchování závisí na odrůdě, podmínkách a způsobu skladování. Pohybuje se v rozmezí 6 až 8 měsíců.

Zdravé a nepoškozené brambory se nejčastěji uchovávají v dobře větraných sklepech, v nízkých bedýnkách nebo lískách.
Autor: Jan Kopřiva

Choroby a škůdci
Kvalitu skladovaných brambor může ovlivnit leccos, teď vás upozorníme na nejčastější problémy.

Poškození hlíz hryzci: Pokud nepřesáhne víc než 30 procent povrchu, je zaschlé a bez příznaků druhotné infekce houbovými nebo bakteriálními chorobami, dá se považovat za kosmetickou vadu. Přesto je na místě tyto hlízy oddělit od zdravých a rychleji je spotřebovat. Během skladování je častěji kontrolujte. Náš tip: Pro omezení výskytu hryzců se vyplatí do řádků vkládat nástrahy.

Praskání hlíz: Stěny různě dlouhých a hlubokých prasklin zarůstají většinou korkovitou vrstvou hojivého pletiva. Proč? Hlavní příčinou je rychlý růst po období zpomaleného růstu. Hlízy s hlubokými a úzkými prasklinami se k dlouhodobému skladování nehodí, rychle z nich uvařte něco dobrého. Náš tip: Praskání se dá částečně zamezit zajištěním rovnoměrného přísunu vláhy po celou dobu vegetace.

Strupovitost hlíz: Původcem obecné strupovitosti jsou bakterie z rodu Streptomyces, které na bramborách vytvářejí různé strupovité skvrny s korkovitým povrchem. Jde o celosvětově rozšířenou chorobu, ovlivňující spíš vzhled než chuť. Napadené hlízy se hůř skladují, více se z nich odpařuje voda a hrozí nebezpečí druhotných infekcí. Při zpracování je větší odpad a mají nižší obsah škrobu. Náš tip: Při výsadbě vybírejte odrůdy rezistentní vůči strupovitosti.

Mokrá hniloba hlíz: Na svědomí ji mají bakterie rodu Erwinia. Choroba přechází ze stonků, stolonů (podzemních výhonků) a kořenů do hlíz, které se mění v kašovitou, nepříjemně páchnoucí hmotu. U částečně napadených brambor pokračuje mokrá hniloba při skladování, zejména když jste dali do sklepa vlhké hlízy. Napadené brambory hned vyhoďte – k ničemu se nehodí, a navíc by infikovaly zdravé hlízy. Náš tip: Používejte jen uznanou a zdravou sadbu a vyvarujte se výsadby do těžké, přemokřené půdy.

Plíseň bramborová: Jde o nejzávažnější chorobu brambor, která napadá listovou plochu i hlízy. Příznak napadení? Nekrotické vodnaté skvrny na listech, postupně zasahující celou rostlinu, a ta odumírá. Napadené hlízy mají na slupce olovnaté šedé skvrny a na řezu je dužnina rezavě zbarvena. Co s tím? Už při sběru brambor zjistěte, zda nejsou napadané, a skladované hlízy pravidelně kontrolujte.

Náš tip: Jako prevence se osvědčila chemická ochrana.

ODBORNÍK RADÍ

Dietetická poradkyně na výživu Bc. Irena Krykorková připomíná, že brambory jsou nedoceněným zdrojem vitaminu C. "Ten ale velice rychle mizí, krájíte-li je obyčejným nožem nebo strouháte na hliníkovém struhadle. Vyplatí se používat kvalitní nerezové pomůcky. Syrové brambory loupejte jen tehdy, když jsou nazelenalé nebo už klíčí a to z důvodu odstranění škodlivého solaninu. Uvařené brambory neuchovávejte ani neohřívejte, pak se z nich ztrácí veškerý vitamin C.

Autor: Jan Kopřiva
Související články