Věstkyně, karty: Závislost, nebo slepá víra? | Pro ženy | Blesk.cz

Věstkyně, karty: Závislost, nebo slepá víra?

11. května 2010 | 12:20

Jít pro radu k vědmě nebo astrologovi není sázka na jistotu. Kdyby věštby vždy vycházely, žilo by se velmi jednoduše. Přesto jsou lidé, kterým setkání třeba právě s kartářkou ovlivnilo životní cestu...

Možná se umíte dobře rozhodovat a vždycky víte, co dělat a k astrologovi byste nikdy nevkročila. Spousta z nás se ale dostane do životní situace, ze které nevidí cestu, a má pocit, že kdesi mezi „nebem a zemí“ najde odpověď. Někdy je to marná snaha, jindy se ale věštby můžou splnit...

Zdena (56): Adámek je karetní miminko

„Je to více než dva roky, co se ke mně objednala na výklad karet žena, která ale ještě ten den konzultaci zrušila,“ vypráví kartářka. „Na tom není nic divného, kdyby ale nevolala znovu, že tedy přece jen přijde. Měla už jsem ale plný celý den, tak jsem její návštěvu zařadila neplánovaně do polední přestávky. Dorazila ke mně, a hned i s celou rodinou, tedy s manželem a dvěma dětmi. Překvapení to bylo tedy veliké, a ještě víc mě překvapil její příběh. Čekala třetí dítě, a protože se bála, že situaci nezvládne, rozhodla se jít na interrupci – i proto zrušila původní objednávku. Už ležela na sále, všechno bylo připravené, ale něco ji donutilo si to rozmyslet. A protože těhotenství bylo časné, měla ještě možnost požádat lékaře o dobu na rozmyšlenou. Šla rovnou ke mně a chtěla pomoct.

V kartách jsem jednoznačně viděla, že si miminko nechá, bylo zřejmé, že si mě našlo, jako spojence, který mu pomůže. ‚Bude to chlapec,‘ řekla jsem ‚a nebude patřit jen vám, ale tak trochu i mně, protože jsem byla nástrojem, který mu pomohl přežít.‘ Celá věštba byla velmi pozitivní, viděla jsem, že si manželé postaví dům a budou v něm spokojeně žít...

Všechno se splnilo. Interrupci opravdu nepodstoupila a chlapeček dostal jméno Adam. Na první návštěvu, kdy mi ho přivezli ukázat, nikdy nezapomenu. Slíbili jsme si, že každé jeho narozeniny oslavíme společně, dokud nebude dospělý. Stalo se tak už dvakrát...

Nevěřím na náhody, ani tomu, že se ta žena ke mně objednala jen tak, a také jsem cítila a cítím, že její chlapec bude opravdu výjimečný.“

Karty
Karty
Autor: profimedia.cz

Miloslav (56): „Předpověděla mi svatbu s mužem.“

Miloslav má sice dvě děti, ale miluje muže. Když se rozhodl jít poprvé ke kartářce, bylo mu už přes čtyřicet a řešil milostný trojúhelník.
„Nemohl jsem se rozhodnout mezi dvěma muži. K paní Zdeně Weinrichové jsem šel s tím, že se od ní dozvím, co chci slyšet. To se ale skoro nikdy nestalo. Někdy jsem byl dokonce naštvaný, že říká věci, které se mi vůbec nehodí,“ vzpomíná Miloslav.

Kartářka mu předpověděla vztah, o který v té chvíli Miloslav nestál, a prohlásila, že si svého partnera vezme. V té době ovšem nebylo registrované partnerství legálně možné a věštba byla těžko uvěřitelná. Pět let nato se ale předpověď naplnila a Miloslav se svým partnerem Pavlem dokonce kartářku pozvali na svatbu – jejich sňatek byl jedním z prvních uzavřených registrovaných partnerství v České republice.

„Mám pocit, že Miloslav, ač doktor, je sám mým ‚pacientem‘. Často za mnou chodí, dokonce jsme spolu jezdili před lety za Helenkou Růžičkovou do Plzně do nemocnice. Náš vztah přerostl v přátelství,“ vypráví paní Zdena Weinrichová. Další věštba o podnikání se také splnila, ač se zpočátku zdála nereálná – partneři založili Evropské stomatologické centrum v Praze. „Nevím, jaký by byl můj život, kdybych paní Weinrichovou nepotkal, já vždycky říkám, co se má stát, to se stane,“ uzavírá Miloslav.

Jarmila (36): Přátelství nad lásku?

„Před mnoha lety jsem v zoufalém stavu navštívila astrologa. Říkalo se o něm, že umí leccos, používal i karty a kyvadlo. Byla jsem zamilovaná do ženatého muže a toužila, aby opustil svou ženu, děti a byl se mnou. Vím, že to bylo hrozné přání, ale moc jsem ho milovala,“ vypráví Jarmila.

Astrolog ji ale moc nepovzbudil: „Dozvěděla jsem se od něj, že není šance, abychom s Honzou zůstali spolu. Dál už jsem mu moc nevěřila. Řekl mi totiž, že můj milenec je jen krokem k něčemu jinému a prý tam vidí spojení s jinou ženou. Dál už nechtěl mluvit, tvářil se tragicky... Byla jsem z toho úplně zničená a nakonec se rozhodla na to celé rychle zapomenout.“

Jarmila vztah s Honzou přes všechnu snahu nedokázala ukončit. A pak přišel osudný den. Vyrazili na výlet. „Doma se Honza vymluvil na služební cestu. Všechno by bylo perfektní, kdyby se v zatáčce proti nám neobjevil kamion... Nic víc si nepamatuji, z bezvědomí jsem se probrala až po několika dnech. Oznámili mi, že Honza nehodu nepřežil...“

Karty
Karty
Autor: profimedia.cz

Jarmile trvalo dlouho, než se zotavila tělesně i duševně – rok brala antidepresiva. Teprve po několika letech po nehodě potkala Honzovu ženu Evu.

„Byla jsem úplně zkorpnělá a najednou něco pohnulo mým tělem a prostě jsem k ní přišla a řekla, že kdyby cokoli potřebovala, jsem tu pro ni. Vzala si mou vizitku a beze slova odešla. Asi za týden mi volala, že potřebuje peníze, protože je úplně dně, a než prodá dům, nemá z čeho žít.“

Když Eva po pár měsících Jarmile peníze vracela, pozvala ji na kávu. „Dlouho jsme si povídaly a obě jsme moc plakaly... Řekla mi, že Honza neměl jen mě, ale ještě asi dvě tři paralelní známosti. Nevím, trvalo to snad další rok, ale staly se z nás nerozlučné přítelkyně. Trávíme společně dovolené a často víkendy. Obě máme nové partnery... K věštcům už chodit nechci, protože někdy je lepší neznat, co přijde.“

Jana (25): Čekání na ženicha

„Stěhovala jsem se do starého bytu a hned vedle mě bydlela stará čarodějnice. Říkal jí tak celý náš dům. Nikdo sice nevěděl, z čeho vlastně věští, ale když někomu ze sousedů něco řekla, všechno se do puntíku splnilo. Zpočátku jsem se bála potkat ji na chodbě, protože své předpovědi chrlila na člověka bez varování,“ vypráví Jana. „Naštěstí jsme se dlouho jen zdravily. Jednou si ale všimla mé dlouhé hřívy, dlouho si ji prohlížela a řekla: ‚Máš hezké vlasy, děvenko, chraň si je.‘ Nic víc, nic míň. Nevěděla jsem, co si o tom myslet. To tak, bábo, řekla jsem si a najust jsem se objednala ke kadeřnici. Vždyť s mými vlasy se nemůže nic stát! Bohužel, kadeřnice byla příšerná: barva, střih – k pláči. Chodila jsem málem v čepici.

A od té doby jsem se hrozila, co mi baba řekne příště, a vyhýbala jsem se jí. Vydrželo mi to pár týdnů, než jsme se potkaly znova. ‚Zítra nechoď ven!‘ vyštěkla na mě. To už jsem se fakt vyděsila. Druhý den jsem se omluvila v práci. Čekala jsem všechno: bouračky, výbuchy, plameny v naší kanceláři a seděla doma jako zařezaná. Kolem jedné hodiny odpoledne někdo zazvonil. Málem jsem omdlela leknutím a čekala nejhorší zprávy. Byl to ale jenom kurýr, který potřeboval doručit balík sousedům.“

Mladý muž se Janě zalíbil hned na první pohled. „Zní to neuvěřitelně, ale druhý den jsme se sešli a od té doby spolu chodíme. Čarodějnici jsem koupila dort a kytici a už se jí nebojím. Naopak ji vyhlížím na chodbě, ona totiž jistojistě pozná, jestli jsem už těhotná.“

Autor: Olga Poucheová
Klíčová slova: karty, věštba,
Diskuse ke článku
.