Když si člověk pořizuje vlastní bydlení, možná ho napadne, že se poradí s odborníky. "Přesně tak jsem uvažoval, a s přítelem jsme absolvovali schůzku s bytovým architektem. Odmala jsem toužil po narciskově žluté pracovně, a dozvěděl se, že žluté stěny nejsou moderní. Abychom se u pracovní desky kuchyňské linky nekrčili, chtěli jsme ji zvýšenou, jenže tak se to prý nedělá. A na představu temně modré ložnice architekt pravil, že když už modrou, pak jedině světlou. Po jedné schůzce jsme se rozešli a zařídili si byt podle svého. Prostě jsem zjistil, že bych se v bytě podle cizích představ necítil dobře."

V kuchyni je Aleš jako doma, vaření je jeho koníčkem.

Autor: Michaela Feuereislová

Kdy je více lépe
Vysnili jste si nové bydlení, prohlédli desítky možností a konečně uviděli byt svých snů? "Dva roky trvalo, než jsem našel, co jsem chtěl. A i když jsem skákal radostí, všem bych doporučil nespěchat s podpisem smlouvy, pozvat si nezávislého stavaře a nechat si bydlení zrevidovat. Abyste třeba nezjistili, že překlad se od podlahy ke stropu liší o 3,5 cm, a až budete montovat linku, nepůjde to a v novém domově se začne bourat."
Další praktickou zkušenost moderátor získal po schůzce s finančním poradcem. Původně uvažoval investovat všechny hotové peníze a doplatek řešit nižší hypotékou. "Poradce nám předložil dvě varianty hypoték – v té první bychom dali 200 000 Kč a ostatní by vyřešily splátky, u druhé bychom se vydali ze všech peněz a hypotéka by byla asi dvoutřetinová. Přitom rozdíl ve splátkách se pohyboval v řádech stokorun. Díky vyšší hypotéce jsme za ušetřené peníze byt zařídili a nežijeme mezi krabicemi."

Řemeslo má zlaté dno?
Pokud kupujete už postavený byt, zpravidla je v něm všechno vyřešené. "U nás chyběla jen kuchyňská část a vysoká vestavná skříň do ložnice, abychom mohli nechat prostornější obytnou místnost. A začaly anabáze se řemeslníky," vzpomíná Aleš. Přestože moderuje televizní pořad pro drobné a střední podnikatele, sehnat poctivé fachmany se zdálo nemožné. Věří, že dodnes se mnohým řemeslníkům ježí vlasy hrůzou na hlavě, když vidí na mobilu jeho číslo. Podle moderátora je však škoda dělat kompromisy a smířit se s lajdáckou prací. Když mu řemeslníci při výrobě vestavné skříně řekli, že jeden šuplík se dá vytáhnout, a to jen zčásti, pokud pootevře vedlejší díl dveří a ještě si stoupne bokem, nezuřil, ale stál si za svým. Zhotovení skříně nakonec na radu známých svěřil už prověřeným truhlářům, a udělal dobře.

Zpoždění Emila Zátopka
Co se Alešovi ještě osvědčilo? "Malíř nám poradil barvy na stěny, které neblednou. Když je třeba přetřít pár centimetrů, nepoznáte rozdíl mezi starou malbou a opravou. Také je výhoda bydlet pod střechou, protože v patře máme světlovod. A co by tu oželel? „Půvabné kulaté okénko vedoucí na terasu, s klikou uvnitř bytu a přitom od podlahy k okénku je to přece jen pár metrů," ukazuje a jde přitáhnout povolený šroubek u dveří skříňky. "Montovat nábytek mě baví a do řeči návodů jsem pronikl tak, že mnozí známí už ani nezkoušejí dát dohromady nový kus nábytku, a hned mi zavolají." Druhá mánie? Z balkonu a terasy je na dohled železniční trať. "Jsem Skopec – puntičkář, obstaral jsem si jízdní řády a kontroluju, jestli vlaky jezdí na čas. Představte si vlahý letní večer, já nesedím u "ajsíkjů", jak je dnes zvykem, ale na terase a říkám si: teď by pomalu měl jet Emil Zátopek z Varšavy… Á, už má 22 minu zpoždění," směje se. Kdyby České dráhy potřebovali šmíráka, prý je volný…

Terasa se proměnila v zákoutí okrasných rostlin.

Autor: Michaela Feuereislová

Zahrádkářem od dětství
Na Alešovu obranu ovšem přiznejme, že na balkoně nejen šmíruje, ale také pracuje. V bytě najdete 57 hrnkovek, na dolním balkonu zeleninu a horní terasu proměnil v okrasnou zahrádku. Odsud vidíte Hradčany, Strahovský klášter… Také je pěkné pozorovat západ slunce, ale v horkém létě jsou rostliny docela umořené, i když rotou v samozavlažovacích truhlíkách. "Když jsem byl malý, naši koupili chalupu v Krušných horách a všichni jsme se pořád hrabali v zemi. Pokud se mi bytem splnil jeden velký sen, ten druhý o víkendové chatičce a zahrádce nedaleko Prahy stále trvá."

Dárek pro pamětníky
Sny nás popohánějí vpřed a moderátor je typ člověka, který je proměňuje v realitu. "Baví mě práce pro televizi, ať už jde o podnikatelský magazín nebo pořad o češtině, stejně jako rozhlasový Tobogan, "pamětníci" ho určitě znají. Mám rád staré filmy a jeho hvězdy, a musím se pochlubit – před šesti lety mi vyšla kniha o Nataše Gollové a už se jí prodalo přes 120 tisíc kusů. Teď jsem si splnil další sen. Už pár let jsem sháněl kalendář pro milovníky filmů z první republiky, a když jsem ho nenašel, vytvořil jsem si ho sám." Máte-li v okolí také milovníka starých filmů a zrovna dumáte, čím ho potěšit, vězte, že Cibulkův kalendář pro pamětníky bude zanedlouho v prodeji.